[box type=“shadow“ ]Princ a princezna se vzali a žili spolu šťastně až do smrti. Jenže princovi bylo 37 a princezně 12 let. Když se veřejnost před týdnem dozvěděla o plánované svatbě Norky They, která pravidelně přidávala fotky na svůj blog jakožto zasnoubená dívka, s mnohem starším Geirem, byla zaskočena, pobouřena. Naštěstí vyšlo najevo, že jde jen o kampaň organizace Plan International bojující za dětská práva. Ale v Indii, Jemenu, Afghánistánu nejde o žádný projekt.[/box]
39 000 holčiček denně
Maja, malá herečka ze Stockholmu hrající Theu, sama řekla, jak se cítila hrozně v roli dětské nevěsty a jak jí přijde otřesné, že se toto děje i v dnešní době. Jenže ono se to opravdu děje. Zatímco jedna si hraje s panenkami, druhá je se zavázanýma očima odvážena na mule vstříc svému svatebnímu dni. Se zavázanýma očima proto, kdyby chtěla utéct, aby nenašla cestu zpět. Je jí 14 let.
Sama jsem se v Indii setkala s dívkou, která se mi svěřila, že je ráda za svého snoubence, jenž jí má aspoň trochu rád. Přece jenom už není nejmladší. Je jí 16 let. Do řady neplnoletých nevěst se k ní může přidat i malá Afghánka. Kvůli sňatku se čtyřicetiletým mužem se musela vzdát školy a snu být učitelkou. Bylo jí 11 let.
Znám je však také případ, kdy se dívce podařilo rozvést. Šlo o tehdy desetiletou Nadžúd z Jemenu, která byla provdána za místního třicátníka. Nespočetněkrát si stěžovala svým rodičům, plakala, ale nikdo už s tím nemohl nic udělat. Proto jednoho dne prostě odešla z domu, nasedla do taxíku a odjela k soudu. Poprvé sama na cestách. Nadžúd naštěstí narazila na soudce chápajícího její situaci a rozhodnutého jí pomoci. Právě díky němu, současnému obhájci lidských práv, mohla po několika soudních jednáních prohlásit, že je rozvedená.
Z jemenské holčičky se stal symbol boje proti dětským svatbám. Nicméně pokud bude stále v zemích chudoba, rodiče budou nuceni své dcery provdávat tak mladé. Nehledě na to, že v určitých státech je dětská svatba přímo tradicí. Asi si můžeme jenom tajně přát, aby si všechna malá děvčátka mohla na svatbu hrát jenom s panenkami.
Chcete si zvýšit své sebevědomí? Výhodou je, že své sebevědomí si může zvýšit naprosto každý z nás. Nezáleží na tom, kolik máte peněz, kde bydlíte, jestli máte rodinu či jakou vykonáváte profesi. Na zvýšení sebevědomí vám nepomůžou ani žádné chemické látky. Jedinou zaručenou a platnou metodou jak se naučit mít rád sám sebe, je práce na sobě samém. Potřebujete k tomu ovšem základní výbavu, a to vytrvalost, odhodlanost, touhu poznávat nové situace a chuť stát se lepším.
STANOVTE SI CÍLE
Člověk, který nemá cíle, jen bezduše proplouvá životem a nechá si všechno nasekat do cesty.
Pak ovšem nemůže čekat, že jeho sebedůvěra bude vysoká. Vypište si tedy své cíle na papír a formulujte je co nejkonkrétněji!
a) Napište si, čeho chcete dosáhnout následující půlrok (naučit se angličtinu, usmířit se s rodiči, s kamarády, získat určitou práci, začít číst knihy, přestat kouřit, zhubnout … )
b) Čeho chcete dosáhnout do dvou let (získat o čtvrtinu lepší plat, cítit se šťastněji, předělat byt … )
c) Co chcete dosáhnout cca do 10 let (umět kvalitně svou profesi, vybudovat firmu, řídit se sám sebou a nebrat ohled na ostatní …
HODNOTOVÝ SYSTÉM. NA ČEM VÁM ZÁLEŽÍ
Sepište si svůj vlastní žebříček hodnot. Jedině tak si potvrdíte co je pro vás opravdu důležité, na čem vám samotným opravdu záleží, a čím se budete následně řídit. Myslete na sebe, píšete ho vy. Neberte ohled na to, co je důležité pro ostatní. Jde tu o vás. O vaše hodnoty. Ať už je vaší hodnotou velká spokojená rodina, kariérní úspěch ve firmě, uznání od veřejnosti či plné břicho, vše je v pořádku a možné. Tak si to napište a řiďte se tím. I zde platí, čím konkrétnější, tím lepší a hlavně pro vás jasnější. Pomůže vám to k sebepotvrzení. Dostanete se tak blíž k vlastní osobě.
SEZNAMTE SE S RŮZNÝMI VRSTVAMI VAŠÍ OSOBNOSTI
a) Jaká je ideální verze vás samotných (nemluví sprostě, pracující, umět 8 jazyků, věří si, úspěšný v práci … cokoliv)
b) Jaká je skutečnost, jací jste, jak se cítíte (chytrý, hloupý, náročný, nejistý, výbušný, tlustý, trpělivý, závistivý, tolerantní, hubený, zábavný …)
c) Jací chcete být. Vždy je to něco mezi ideálním cílem a skutečností. Ideál je nedosažitelný, ale někde na cestě k němu je reálně zvládnutelný cíl. (např. Přestane používat ty nejhrubší výrazy, 2x týdně se hýbe … )
PROPOJTE CÍLE, HODNOTY A OSOBNOSTNÍ VLASTNOSTI
Vezměte si barevné tužky či zvýrazňovače. Zakroužkujte první cíl, k němu najděte odpovídající hodnotu a následně vlastnost s kategorií jaká je skutečnost a jací chcete být a označte je stejnou barvou. Například k cíli domluvit se anglicky se hodí hodnota vzdělání, třeba i vnitřní spokojenost a z vlastností například trpělivost, náročnost, silnější vůle …
Poté zapátrejte po rozporech, jestliže chcete mít hodně kamarádů, ovšem ve skutečnosti jste závistivý, je vaše vlastnost v rozporu s vaším cílem. Berte to jako cennou informaci a radu proto, aby jste se svou závistivost snažili redukovat. Zbavte se toho. Tímto krokem za pomocí zvýrazňovačů si uděláte pořádek ve svém směřování. Věřte, že věci psané na papíře dělají hodně. Řád a přehled jsou pro spokojenost nezbytné.
ZAČNĚTE SI UVĚDOMOVAT SITUACE, VE KTERÝCH ŘÍKÁTE NĚCO JINÉHO, NEŽ VNITŘNĚ CÍTÍTE. TO JE VELMI DŮLEŽITÉ
Nemám teď ovšem na mysli momenty, kdy to prakticky nejde. Například nadřízenému, nebo soudci neřeknete jaký to je lempl i kdybyste si to zcela upřímně mysleli. Případů, kdy to jde , je většina a na těch začněte pracovat pomocí pravidla: KDYŽ CHCI ŘÍCT ANO, ŘEKNU ANO. KDYŽ CHCI ŘÍCT NE, ŘEKNU NE. Nevrhejte se hned do nejhlubší vody, nehádejte se s nikým, zkrátka volně a svobodně vyjádřete svůj názor, to jak to cítíte. Když se vás někdo například zeptá: „Máš rád svíčkovou? Já ji zbožňuji.“ Pokud vy jí rádi nemáte, nebojte se, že přijdete o přízeň tazatele a odpovězte záporně v souladu s tím, jak to doopravdy cítíte. „Ne, nemusím ji, ale je pravda, že spousta lidí se po ní může utlouct.“ Nejprve se pouštějte do lehčích zvládnutelných situací a neodsuzujte se, když nedokážete upřímně projevit svůj názor v obtížnější situaci. Jen tréninkem se to bude zlepšovat. Postupně se k tomu dopracujete.
KDYŽ VÁS NĚKDO POCHVÁLÍ, KOUKNĚTE MU DO OČÍ A ŘEKNĚTE: DĚKUJI.
Žádné shazování a odmítání.
KAŽDÝ DEN SI PIŠTE, CO BUDETE DĚLAT V DEN NÁSLEDUJÍCÍ
Někomu stačí dvě tři poznámky, někdo si napíše věcí víc. Záleží na vás. Dbejte ovšem na to, aby tam byl alespoň jeden úkol, který vede k vaším cílům.
Toto je jednoduchý základ na kterém můžete začít stavět svou sebedůvěru. Mnoho lidí si článek ovšem přečte, a tím to pro ně končí. Časem zapomenou a jejich sebedůvěra stagnuje, nikam se nepohne. To, že nemáte čas, jsou jen výmluvy. Začněte hned!
Zázrak přírody, kulturní fenomén, tekuté zlato či dobrý společník? Řeč je o víně, které provází člověka od nepaměti. Kde se bere ta fascinace zkvašených hroznů? Je to jeho zvláštní kvalita, ovlivněná prostředím, kde vyrůstalo? Je to jeho schopnost spojovat lidi a přispívat tak ke kvalitní zábavě? Nebo snad jeho souznění s jídlem, čímž dokáže běžný pokrm povýšit na dokonalý zážitek?
O tom by mohli vyprávět hosté na akci řízené degustace čtyř špičkových vinařů ze Slovinska, jež proběhla 15. října v Karlíně (Praha 8), a kterou pro ně připravil VELTLIN ve spolupráci se slovinskou ambasádou. Ve vinném sklípku se nám představili celkem čtyři špičkový vinaři, kteří prezentovali své nejlepší vinařské skvosty. Vinařství Kuplejn, Ronk, Pulec a Prinčič. A co je spojovalo? Záliba tohoto lahodného nápoje ve spojení s nádhernou zemí – Slovinskem.
Foto: Standa SoukupFoto: Standa Soukup
Slovinsko je skutečnou vinařskou zemí. Dělí se na tři vinařské oblasti: oblasti Přímoří, Posáví a Podráví. Existuje zde čtrnáct vinařských okrsků s výraznými charakteristikami. Přímořská oblast je známá původními červenými a bílými víny, Posáví je domovem slovinské speciality – vína Cviček, a v Podráví naleznete odrůdy jako je rýnský ryzlink, sauvignon, rulandské, skvělý tramín a šumivé víno Penina.
Degustovalo se celkem šestnáct druhů vín, které se řadili mezi ročníky 2010 až 2013 a každý vinař představil své čtyři nejlepší. Ochutnat jste mohli známé Chadonnay, Merlot či jiné odrůdy jako například Sauvignon, Šipon, Mihael Belo, Rebula či White star of Stiria a mnoho dalších.
Foto: Standa Soukup
Vinařství Kupljen
Toto vinařství najdete uprostřed vinařské oblasti Jeruzalem-Svetinje, která je po století známá díky kvalitním vínům a vynikajícím podmínkám pro pěstování vinné révy. Historie tohoto vinařství sahá až do roku 1836, a tudíž si zakládá na tradici, zkušenostech a profesionalitě.
Nabídli nám:
Šipon 2013
Chardonnay 2013
White star of Stiria 2011
Merlot 2009
Vinařství Pulec
Statek rodiny Pulec najdete kousek od hranice s Itálií, ve vesnici Plešivo. Tato rodinka má celkem 20 hektarů vinic, z čehož 20% pěstuje v Itálii. Vyrábí převážně svěží vína.
Nabídli nám:
Rebula 2013
Sivi pinot 2012
Sauvignon 2013
Cabernet sauvignon barrique 2008
Vinařstí Ronk
Farma Ronk se nachází v srdci Goriškich Brd ve vesnici Vipolže, opět v blízkosti Italských hranic. Není tajemstvím, že středomořské podnebí s chladnými nocemi od Alp, zde vytváří ideální podmínky pro výrobu vynikajích vín.
Nabídli nám:
Beli pinot 2013
Chardonnay 2013
Cabernt Franc 2011
Merlot 2011
Vinařství Prinčič
Tento rodinný statek najdete opět v oblasti Goriška Brda v Kozaně. Generace Prinčičů pečuje již dlouhá léta o vinnou révu a její ušlechtilé plody. Historie sahá až do roku 1848, kdy se tu pěstovalo ovoce a byla zahájena výsadba vinic.
Dny se krátí, šedé počasí a a spadané barevné listí, které jako koberec pokrývá promáčenou zem, vyvolávají melancholické pocity, jež nás nutí myslet na minulé hříchy a tiše přemítat, o co tady vlastně běží.
Stručně řečeno, přichází ona doba roku, kdy se čirá radost hledá obtížněji, jako by se nám matka Příroda snažila říct, že je čas jít spát…
A taky se devátého října snesl na led v Air Canada Centre první puk letošní sezóny National Hockey League! Koktejl nádherných gólů, spektakulárních zákroků brankářů, tvrdých soubojů a adrenalinu, který zvedá diváky ze sedadel!
A tak můžeme pokračovat v našem miniserálu, sledujícím ty nejlepší hokejové gladiátory, které se rozhodně vyplatí sledovat!
Pavel Dacjuk
Jiný Rus
Hokejisté z Ruska v mnohým vyvolávají spíše smíšené pocity- na ledě dokáží patřit k těm nejlepším, předvádějí světové výkony a je radost je sledovat. Nicméně to bývá na úkor týmu, soustředí se spíše na sebe a mimo kluziště je těžké je ukočírovat.
To se však netýká Pavla Dacjuka, který svou pokorou a skromností patří k opravdovým hokejovým gentlemanům, což potvrzují čtyři Lady Byng Memorial Trophy.
Starý nový Detroit
Šestatřicetiletý centr je jedním z posledních hráčů „starého“ Detroitu, který se mnoho let slunil na samém vrcholu zámořské ligy. Zetterberg, Kronwall, Lidström, Franzen, Yzerman, Chelios. Více se snad říkat nemusí.
Nicméně tým z města motorů prochází mnoha změnami. Nejenže se v minulé sezóně přesunuli do Východní konference, ale samotnou sestavu tvořilo mnoho nových hráčů, kteří se mají stát budoucností Red Wings.
Proč se těšit na Pavla Dacjuka?
Dacjuk se stále zotavuje ze zranění pravého ramene, jejž si přivodil v přípravném utkání, kvůli čemuž vynechal první dva úvodní duely, tým kolem Mika Babcocka, jemuž letos končí smlouva, doufá, že se „Dats“ brzy vrátí.
A nejsou to jen fanoušci v Joe Lousi Areně, kteří vyhlížejí Dacjukův návrat. Technické kousky, které předvádí pravidelný ruský reprezentant, totiž nutí se ptát, jestli je rodák z Jegatěrinburgu vůbec z této planety.
Na YouTube najdete mnoho videí, které dokazují „Pashovu“ šikovnost, k tomuto článku se však jedno hodí nejvíce. Nejenže prezentuje neuvěřitelnou kontrolu kotouče, kterou se může Pavel Dacjuk chlubit, ukazuje navíc, že detroitská třináctka nepatří mezi namyšlené primadony, nýbrž mezi vyzrálé hráče, kteří jsou chloubou nejen NHL, ale i celého hokeje.
[box type=“shadow“ ]Rodina je naší základní složkou, řekněme podstava, o kterou se opíráme, na niž doslova stojíme. Je důležité, aby nás podporovala, neboť i na ní záleží v oblasti našeho budoucího úspěchu. Rodina nám dává ty nejdůležitější poznatky, které využijeme v naší životní cestě. Jak už morální, psychické, sociální či ekonomické naplnění.[/box]
Dysfunkční rodina výše zmíněné náležitosti nesplňuje, přičemž děti pocházející z podobné rodiny, je postrádají. Dítě je ovlivněno výchovou a prostředím, ve kterém vyrůstá. Čímž se důsledkem této skutečnosti může stát, že bude směřovat po šlépějích svých rodičů a samo selže. Takovému směru říkáme determinismus.
Determinismus při výchově dítěte
Determinismus krásně vylíčil spisovatel Emil Zola ve svém díle Zabiják. Kde hlavni úlohu hraje alkohol. Dívce Naně, která je vychovávána v prostředí alkoholismu, osud proto nepřipravil nic lepšího, než potulný život prostitutky.
Dítě vychováváno v dysfunkční rodině je značně determinováno tím, jak se jeho rodiče chovají. Snaží se je napodobit. Nechápe, že to co rodiče dělají je špatné a naopak si vytvářejí zlozvyky, jimž trpí i jeho rodina. Jak se říká, jsme takoví, s jakými lidmi přicházíme do styku. Není ovlivňován pouze vývoj dítěte, ale také i jeho psychické rozpoložení zažívá menší otřes. Což je způsobeno nevyrovnanými vztahy mezi rodiči, partnery.
Dítě na hádky svých rodičů reaguje velmi citlivě, nejzranitělnějším obdobím, je období zraní a změn, tudíž puberty a adolescence. Většina těchto děti se v budoucnosti chovají velmi zrbkle, mají problémy komunikovat s okolním prostředím, což se odráží v zaměstnáni. Trpí depresemi, pocitem úzkosti a méněcennosti. Maji problém se se sebou vyrovnat, proto útěchu hledají v drogách a alkoholu. A v narůstajících případech trestají v budoucnu i své děti.
Ale stává se tak v každém případě?
Nikoli, samozřejmě závisí na síle osobnosti. Neboť my, lidé, jsme pravě ti, kteří držíme svůj osud ve svých rukách.
Pochází většina produktivních lidí z dysfunkční rodiny?
Naopak většina produktivních lidí, pochází z dysfunkčních rodin. Ponižování a výsměch, jak tvrdí úspěšní lidé, je naopak podnítilo k tomu, aby svůj život změnili a uspěli. Vždyť takový Henry Ford, školou nevzdělaný člověk, kterému se na jeho začátcích lide posmívali, vytvořil všem dostupný automobil. A ukázal, že nejde o to, odkud pocházíme a s kým vyrůstáme, naopak o to, v co věříme.
„Země úsměvů“ a v něm „Město andělů“ aneb Thajsko s hlavním městem Bangkok. Přesně tam mířily moje cestovatelské kroky a přesně tam i došly. Po plus mínus 12 hodinách, což znamená, že cestu do hotelu si vůbec nepamatuju. Ale za to si pamatuju na barevné střechy, věže malé i velké, ve spěchu jdoucího, evropsky vyhlížejícího úředníka a vedle něho až neuvěřitelně klidného mnicha v šafránovém hábitu. Kontrast vedle kontrastu.
Slumy vs. mrakodrapy
Baiyoke Tower II. se svými 82 podlažími a oproti němu chudinské domy o výšce 1 m podél železnice. Bangkok totiž není jenom o chrámech, kterých je tam mimochodem asi 500 (píšu asi, jelikož s mým počítáním jsem skončila u třetího chrámu), ale i zde žijí lidé, kteří se na noc přikrývají novinami. Jenže tyto dvě vrstvy, manažeři s chudáky, se potkají jedině v tuk-tuku. Pro nás nethajce, v typickém tříkolovém taxi bez oken (Aspoň se nadýcháte čerstvého vzduchu. To, že vám ulétne klobouk, nikoho nezajímá.). A hádejte, kdo z nich bude řidič a kdo cestující.
Tím se pomalu avšak jistě dostáváme k dopravě. Dalšímu protikladu. Na auty zaplněné ulici se pomalu prodírá slon, který je, upřímně, občas lepším dopravním prostředkem než taxi. Pardon, tuk-tuky. Protože, i když bylo pro zlepšení situace postaveno metro, stále se za půl hodiny do práce autem nedostanete. Uklidnit by vás mohlo jen to, že kdybyste náhodou v dopravní zácpě rodili, pomůže vám silniční policie. Ta se totiž kromě dopravních značek učí, jak správně odrodit dítě.
Mniši vs. prostitutky
Zatímco v jedné části města dostanete požehnání od buddhistického mnicha, v té další na vás mává sedmnáctiletá dívka s americkým úsměvem. A věřte mi, že to není kvůli tomu, že jste jí sympatičtí. I když je v Thajsku prostituce zakázaná, každou noc se zejména ve čtvrti Patpong rozsvítí neonové cedule ve tvaru srdíček, díky nimž je podle mě toto město jedním z nejnavštěvovanějších na světě. Kvůli mnichům to asi nebude.
Zkrátka ať už jste vyznavačem, příznivcem, obdivovatelem čehokoliv, Bangkok vám to splní. (Teda pokud se nechcete stát anglickým králem/královnou.) Ale vždy je potřeba si uvědomit, že za zlatým povrchem je jádro, které strádá. Lidé, kteří nemají, co jíst. V Havaně, v Bombaji, i tady.
Společně s blížícími se volbami se ukazuje i jeden zajímavý trend. Politické strany a hnutí mají úzkostlivou potřebu uklízet.
Když úklid, tak důsledný
Vše začalo dobrou myšlenkou, kde hlavním cílem bylo odstranit z ulic odpadky a celkově občanům zpříjemnit pobyt ve městech. Alespoň tím, že to zde bude méně zapáchat. Netrvalo však dlouho a z této myšlenky se vyklubala poněkud větší vize. Ze slova úklid se stal tak trochu eufemismus.
Nyní je v plánu „uklidit“ nekompetentní politiky z konkurenčních stran, budeme uklízet narkomany a uklidíme i bezdomovce. Formuje se u nás jakási metla všeho smetí, bez ohledu na jeho původ. Všem je víceméně jasné, kdo je za tento všudypřítomný „nepořádek“ zodpovědný. Přece ti, kteří tu byli před námi. Otázkou zůstává, jak přesně bude tento proces probíhat. Úklid byl totiž v plánu i před čtyřmi lety a jediným výsledkem bylo metení volebních slibů pod koberec.
Smetí proti smetí
Už jen samotné předvolební aktivity vyprodukuji neuvěřitelné množství odpadního materiálu. Volební programy, letáky, billboardy. V blízkosti míst s výdejem těchto publikací a letáčků odpadkové koše přetékají a není téměř kam šlápnout. Jak chceme uklidit Prahu, Brno či jakýkoliv jiný uzemní celek, když díky kampani není běžný odpad kam dávat? Zbydou na to po volbách vůbec nějaké peníze?
Možná je na čase přestat mluvit o napravování škod spáchaných v minulosti a více se zaměřit na odvádění kvalitní práce v současnosti. Nemůžeme dokola mluvit o úklidu a z druhé strany dělat ještě větší nepořádek.
Pokud i Vy patříte k oné prazvláštní skupince k lidí, kteří pravidelně usedají ve tři hodiny ráno k monitorům, abyste mohli živě sledovat nejprestižnější hokejovou ligu světa, patří právě Vám tento miniseriál, v němž se zaměříme na některá zajímavá jména, která se vyplatí sledovat v nadcházející 97. sezóně National Hockey League.
Eric Karlsson
Statistický útok
Nemusíte být zrovna generální manažer NHL, abyste věděli, že obránci mají bránit. Pokud přidají nějakou tu branku, berete to spíš jako velice příjemnou třešničku na dortu. A právě proto je Erik Karlsson, obránce Ottawy Senators, velice diskutovaným hráčem.
Krátký pohled do statistik: 315 zápasů, 237 kanadských bodů. To by bylo slušné číslo i na útočníka. Na druhou stranu záporných 26 bodů v tabulce pravdy, která je u obránců hodně sledována.
Vyvstává logická otázka: neměl by se rodák ze švédského Langsbro přesunout do útoku a přenechat bránění urostlejším hráčům, (Karlsson měří 180 cm), kteří nemají tak velké ofenzivní choutky?
Orrova obrana
Stručná odpověď: James Norris Memorial Trophy pro nejlepšího obránce z roku 2012. Navíc se tím švédský bek jako třetí zařadil do vskutku elitní skupinky hráčů, kteří tuto trofej vyhráli před dosažením 23 let.
Dalším mužem z této skupiny je Bobby Orr, člen Hokejové síně slávy, který se zastal Karlssonova stylu hry: „Pokud dostanete hráče, který umí takhle bruslit, nechte ho bruslit, proboha. Kouč ho nechal a od té doby, byl neuvěřitelný. Ale nechte ho. Tak může hrát nejefektivněji,“ pokračoval Orr, který celkově nasbíral 915 bodů, v listu Ottawa Sun, „Bude chybovat? Jo. Ale plusy převáží mínusy.“
Nová výzva
A v hlavním městě Kanady těmto slovům rozumí- kromě pětašedesátky bude na svém drezu od nové sezóny Karlsson nosit i kapinátské céčko, které převezme od Jassona Spezzy, který zamířil do Dallas Stars. Před Spezzou byl kapitánem Daniel Alfredsson, který v roce 2008 osobně z pódia ohlásil, že se celkovou patnáctkou draftu stane právě Eric Karlsson.
Nový lídr se na novou výzvu evidetně těší, i když chápe, že je po nepovedené sezóně co zlepšovat. „Bezpochyby na to budu tlačit. Všichni se musíme rozhodovat správně, jedno jestli to budu já nebo někdo jiný. Jde o to, aby to bylo o dobré organizaci.“
I když Karlsson zažil bodově velice úspěšný ročník, spokojený nebyl, a proto na sobě přes letní přestávku usilovně pracoval. „Léto pro mě bylo dobré. Z mého pohledu jsem udělal velký pokrok,“ pochvaloval si, „Cítím se mnohem lépe než minulou sezónu. Všechno do sebe začíná nakonec zapadat.“
Pokud se Karlssonovi vyhnou zranění, jako to ve zkráceném ročníku 2012/13, kdy mu Matt Cook (viz předešlý díl) bruslí vážně poranil achilovku, je možné, že se pokusí stáhnout náskok svého krajana Nicklase Lidströma v počtu James Memorial Trophy– legendární modrooký Švéd jich má v držení celkem sedm.
Další trofej, o kterou by se Karlsson mohl ucházet je nepříliš známá Viking Award, udělována nejlepšímu Švédovi v zámoří. Obdobou této trofeje je Kharlamov Trophy pro nejlepšího ruského hráče, již za minulou sezónu získala detroitská hračička Pavel Datsyuk, hlavní postava dalšího dílu.
Pokud i Vy patříte k oné prazvláštní skupince k lidí, kteří pravidelně usedají ve tři hodiny ráno k monitorům, abyste mohli živě sledovat nejprestižnější hokejovou ligu světa, patří právě Vám tento miniseriál, v němž se zaměříme na některá zajímavá jména, která se vyplatí sledovat v nadcházející 97. sezóně National Hockey League.
Nathan MacKinnon
Cesta k omlazení
Sezóna 2013/14 měla být pro Colorado Avalanche dalším krokem k omlazení. Po zpackané sezóně měli možnost první volby v draftu, na které se měl podílet dosavadní trenér Joe Sacco. Toho však ještě před draftem vystřídal Patrick Roy a jako jedničku zvolil Kanaďana Nathana MacKinnona.
Nové Laviny
Fanoušci v Pepsi Center čekali ročník, ve kterém se jejich klub bude spíše hledat. O to větší bylo jejich překvapení, když hned v úvodním zápase doslova rozebrali tým Anaheim Ducks v poměru 6:1. Navíc na konci zápasu Patrick Roy potvrdil, že je, no řekněme, Patrick Roy a v potyčce obou laviček málem vyvrátil plexisklo, které jej dělilo od hostujícího trenéra.
Vzestup Lavin byl skoro neuvěřitelný- 112 bodů a vítězství v nabité Centrální divizi. Nemalou měrou se tom podílel Nathan MacKinnon, který si za 82 zápasů připsal 24 gólů a 39 přihrávek, což mu po konci sezóny zajistilo Calder Memorial Trophy, a to s hladkým náskokem před českým Bleskem z Tampy Bay Ondřejem Palátem.
Krátká krasojízda v play-off
Pro v té době ještě ani ne devetenáctiletého Kanaďana to byla velice úspěšná základní část, po níž by si mohl s klidným srdcem říct, že odvedl svou práci, a nic víc se od něj v prvním kolem vyřazovacích bojů proti Minnesotě Wild v podstatě nečekalo. Pro něj a jeho spoluhráče z lajny a kapitána Avs Gabriela Landoskoga to byly úplně první zápasy v play-off, nejzkušenějším z útočného tria byl Paul Stastny s ani ne dvacítkou startů.
A podobně jako na úplném začátku ročníku i na začátku play-off přišlo obrovské překvapení- během prvních dvou zápasů nasbíral Nathan MacKinnon sedm bodů a útočná hra švédsko-kanadsko-americké trojice mnohým připomněla zlaté časy Avalanche, kdy se v burgundské červeni proháněli Joe Sakic, nynější generální manažer, Peter Forsberg, či Milan Hejduk.
I když série s minnesotskými Divočáky, poskrvěná odporným zákrokem Matta Cooka, skončila pro tým zpod Skalistých hor neúspěšně, rozhodně ukázala, jaký potenciál se v týmu skrývá.
V létě Avs sehnali několik velice zkušených hráčů, kteří by měli doplnit mladé dravce jako MacKinnon, a kdo ví, kde až se Lavina zastaví tento rok. Mezi nově příchozí patří například Brad Stuart, který by měl svou tvrdou hrou vyztužit obranu. Stuart patří mezi ryze defenzivní beky, narozdíl od útočně laděného Erika Karlssona, mladého Švéda ve službách Senátorů, na nějž se podíváme v příštím díle.
VÝSTAVNÍ SPOLUPRÁCE MACKINNONA, STASTNEHO A LANDESKOGA
Při spánku zaujímá každý z nás jinou polohu, která je často ovlivněná naším podvědomím. Co vaše oblíbená poloha vypovídá právě o vás? Podle psychologů o nás prozradí, jaké máme povahové vlastnosti a dokonce i to, jací jsme v sexu.
Schoulení do klubíčka
Tato poloha patří mezi nejoblíbenější a převládá hlavně u ženského pohlaví, ovšem ani u mužů není výjimkou. Tito lidé mohou být navenek sebejistí, ale uvnitř bývají ve skutečnosti velmi citliví, zranitelní a plaší. Nevěří jen tak někomu a ulovit je nebývá lehké. Ve vztahu mají tendenci být věrní, touží po harmonii a po dotycích. Chtějí vědět, že se stále mohou o někoho opřít. Jsou neradi sami, bez partnerského vztahu. V práci a ve škole to jsou zpravidla pečlivé a snaživé osoby. Věci často dotahují do zdárného konce, ovšem někdy jim chybí potřebná odvaha a to správné ,,rozhoupání se“. Sex bez lásky je pro ně často nepředstavitelný a hlavní pro ně je předehra. Jsou přizpůsobiví a nemají rádi zbytečné spory.
Na zádech, ruce nad hlavou
Poloha na zádech, roztažené nohy, ruce nad hlavou. Je vám tato poloha známá? Při této poloze dáváme najevo svou bezbrannost a vystavujeme při ní nejchoulostivější místa svého těla. Dáváme tím najevo to, že se ničeho nebojíme. Tito lidé bývají velmi společenští a mají hodně přátel. Mívají velké sebevědomí, ale zároveň se nebrání pomoci druhým. Jsou čestní a spravedliví. Nechybí jim odvaha, ovšem občas někdy přepálí. Jsou choleričtí. Jsou to aktivní jedinci, kteří rádi zkouší a objevují nové věci. Rádi se rozvíjejí a neradi mrhají časem. Svůj čas chtějí strávit smysluplně a se správnými lidmi. Rádi zkoušejí nové věci a ani v sexu s nimi není žádná nuda. Jsou vášniví, energičtí a rádi udávají tempo i rytmus. Bývají kreativní a občas to jsou velcí snílci.
Vojenská poloha
Leh na zádech, natažené nohy a ruce podél těla. Spíte v této poloze i vy? Tím pádem jste pravděpodobně zdvořilí a málokdy řeknete ostatním ne. Na druhou stranu máte sklony mít vysoké nároky jak na sebe, tak na okolí. Tito lidé bývají tiší a a nepotřebují trávit čas v hlučné společnosti. Ve svých věcech vyžadují pořádek a rádi se drží svého životního řádu. Nemají rádi nespolehlivé lidi a rádi všechno vyřizují hned. Neradi ztrácí čas zbytečným povídáním o nesmyslech, zajímají je činy a také činní. Při konverzaci jsou struční a jasní. Vědí, že nic není zadarmo a nečekají na zázraky. Jsou to realisté, někdy bývají až moc přísní. Bývají často úspěšní v práci i v životě.
Poloha na břichu
Poloha na břichu, nos v polštáři. Tito jedinci bývají velmi sebevědomí, ale také komplikovaní. Často jsou sobečtí a mají rádi svůj vlastní životní prostor. Nesnáší stereotyp a už vůbec nemusí, když se jim někdo snaží určovat životní mantinely. Dokáží milovat, ale potřebují svobodu. Pokud jim je dopřána, ocení to. Jsou výborní v argumentaci a často v ní vyhrávají. Neradi se přizpůsobují a libují si v kritice ostatních. Upřednostňují hlavně své názory a zpravidla se řídí jen svou hlavou. Není s nimi jednoduchá domluva. Na druhou stranu to jsou výborní vášniví milenci, srší vtipem a nikdy se s nimi nebudete nudit. Bývají věrní.
Spaní na boku
Spíte na boku s pokrčenýma nohama, případně s jednou nohou venku? Pokud ano, můžete být někdy velmi podezřívaví, neústupní, tvrdohlaví a cyničtí. Nemáte rádi lži a také je snadno dokážete odhalit. Jste opatrní, než začnete někomu věřit a s tím kdo vás zradí zpravidla velmi rychle skončíte. Dokážete odpustit, ovšem jen jednou a při dostačujícím vysvětlení. Málo lidí vás dokáže rozčílit, protože znáte svou vlastní cenu. Máte pevné hodnoty a řídíte se jimi. Vážíte si pravých lidí. Jste náruživí, nenasytní a potrpíte si na dlouhé milování.
Převalování se
Jsou i tací, kteří se při spánku neustále převalují a jejich oblíbená poloha nelze jednoznačně určit. Tyto osoby bývají velmi hyperaktivní, labilnější se sklony k úzkostem a je dobré si na ně dávat pozor. Jsou nerozhodní a často náladoví. V sexu jsou nepředvídatelní a lze od nich očekávat ledacos. Někdy se mohou projevovat jako sexuální maniaci a jindy zas mohou trpět patřičnou nechuťí. Jsou nevyspytatelní a mají sklony k manipulaci s druhými. Jsou závislý na druhé osobě a špatně snášejí kritiku.
