Tomu říkám, obětuj se za show. Tohle šílené video překročilo 8 milionů shlédnutí a bylo mu uděleno téměř dvakrát více palců dolů (nelíbí se mi), nežli palců nahoru (líbí se mi). Aby také ne, když se někdo nechá požírat anakondou jenom pro to, aby měl nejvíce šílené video!
Krátké video zobrazuje, jak anakonda útočí.
Další virální videa můžete najít na portálu estory.cz
[box type=“shadow“ ]Svět modelingu, uzavřený kruh vybrané společnosti, kde dívky měří od 170cm výš. Nemáš-li dostatečné míry, nezapadneš![/box]
Modeling je často vyhledáván, neboť velké množství dívek je už od malička ovlivňováno časopisy a médii, kde se nacházejí hubené, nádherně nalíčené a vysoce vyretušované fotky žen, jejž krásou jsou děvčata už od tak útlého věku uchvácena. Není divu, že je povolání modelky značně vyhledáváno, každé děvče chce byt stejně krásné jako ty ženy v časopisech. Ale bohužel na straně děvčat, nedochází k neuvědomění si, že stát se modelkou, je jako vyhrát v loterii. Musí dojít k spojení vhodného DNA, nebot v modelingu mají šanci pouze vybrané typy dívek.
V období adolescence, kdy si dívky hledají brigády, kontaktují modelingové agentury, které nabízejí vysoké odměny. Vidina lehce získaných peněz je pro každého značně lákavá, ale co se stane ve chvíli, kdy se do modelingu dostanete naplno? Naskytne se stres, strach z konkurence a kritiky, diety, nespavost, žárlivost a nenávist vůči ostatním modelkám. Za cenu peněz a slávy si dívky zničí své jak fyzické, tak i psychické zdraví. Proto by modelkou měla být pouze opravdu silná osobnost, která se nebojí kritiky a nenechá se ovlivnit svým okolím. Je-li dívka příliš citlivá, tak pro ní svět modelingu není ten pravý!
Fotografie: Models„od“ Flavlo je licencována pod CC BY 2.0
Ve chvíli, kdy dívka s módní agenturou podepíše smlouvu, je ve většině případech ostříhána podle nejnovější módy. Vlasy všech dívek jsou stříhány na bázi jednoho jediného účesu, což způsobuje ztrátu jedinečnosti. Můžete si této maličkosti všimnout na módních přehlídkách, kde mají dívky stejný i výraz v obličeji. Což potvrzuje specifické typy modelek, které jsou pro tuto branži vyhledávány.
Má-li děvče o několik centimetrů v bocích navíc, agentura s ni odmítá podepsat smlouvu a posílá ji do fitness. Většina agentur to myslí s dívkami dobře. Po dívkách nevyžadují diety, nýbrž jen cvičení, kde si zpevní celé tělo. A o své modelky se velmi hezky starají. Ale jsou i dívky, které mohou dřít zbytečně, nebot mají tak širokou pánev, že v bocích prostě nezhubnou! Dnes ale dívky chtějí zhubnout za každou cenu a to nejrychlejším způsobem, proto uplatňují drastické diety. Typu polykání vaty. Jedna se o letitý Fígl, při němž má žaludek pocit, že je naplněn, tudíž najeden.
Vata je uměle vyrobené celulózové vlákenné rouno, které je žaludkem nestravitelné. Spolykání velkého množství vaty může dívkám způsobit velké potíže, mnoho děvčat a dokonce i modelek tímto způsobem zemřelo. Nejefektivnějším způsobem hubnutí je sport či tanec, kde získáte výdrž a zpevníte si své tělo. Bude to trvat několik měsíců, ale Vaše tělo Vám poděkuje!
Náramek Cicret konečně plní funkce, které jsou dlouho žádané! Koupat se s mobilem nebo tabletem? Jasně! Zařízení, které neváží skoro nic a plní všechny funkce, na které jste zvyklé od svého smartphonu. Tohle je magický náramek Cicret.
Přestože ještě neexistuje prototyp, tohle bude pecka! A nepřišel s tím Apple ani Google. Pravděpodobně jsou příliš zaneprázděni smart-hodinkami a chytrými brýlemi.
Podívejte se na video níže a během 2 minut zjistěte, proč tenhle magický náramek Circet budete chtít.
Anebo rovnou navštivte jejich oficiální stránky na Magický náramek Cicrtet
Fotografie Bristol, June 2014 od Simon Holliday je licencována pod CC BY 2.0.
„Dávej pozor! Nechápu, kam koukáš?!“ Do mobilu aneb Čína řeší problém, co s tzv. mobilními zombie na ulicích, jelikož se vzrůstajícím počtem obyvatel, kteří vlastní chytré telefony, vzrůstá i počet nehod díky nim způsobených. Zkrátka přímá úměrnost. Proto ve městě Čchung-čching rozdělili chodníky na dvě části: pro okolí vnímající a pro ty, jejichž oči vidí z dění kolem sebe jen 5% a zbylých 95% se soustředí na telefon.
Ne tedy, že by přímo mobily zabíjely (nebojte se, zbraň na vás nevytáhnou), nicméně ztráta pozornosti už stála život muže, který se tak zabral do svého smartphonu, že se zatoulal na železniční přejezd, kde ho srazil jedoucí vlak. Plus k tomu připočtěme výsledky z průzkumu, kde z 1500 lidí jdoucích přes přechod 446 osob do někoho vrazí, 103 lidí je sraženo na zem a z toho 21 telefonů následuje své majitele k zemi.
Fotografie about New York 1 od Magdalena Roeseler je licencována pod CC BY 2.0.
Nicméně i vytvoření chodníků pro mobilní závisláky obklopují další problémy (jako všechno ostatní). Podle Associated Press většina chodců jednoduše značky ignorovala, zatímco ostatní strčili k nápisu Cell phones: Walk in this lane at your own risk (v překladu: Mobilní telefony: Chůze na vlastní nebezpečí) hlavu a vyfotilo selfie.
Stejný experiment podniklo i National Geographic v americkém Washingtonu D.C., kdy na jeden den rozčlenili chodník na levou část nebo-li chodci a na pravou, telefony. A jak se ukázalo, Američané a Číňané jsou naprosto stejní (až na pár biologických detailů). Jen málo lidí změnilo svoji trasu a přešlo do správného pruhu, za to většina se zastavila, ta, která neměla v ruce mobil, ho vyndala, a vše zdokumentovala.
Dá se říct, že minulost se opakuje, jelikož kdysi byli občané New Yorku rozděleni na dvě skupiny, pravé New Yorčany a pravé turisty, a i jim se cesty přizpůsobily. Je přeci všeobecně známo, že pomalá chůze je ta nejhorší, a že pomalou chůzí oplývají právě výletníci. Když nad tím tak přemýšlím, některé pokusy dokážu pochopit.
Fotografie Phone od ozz13x je licencována pod CC BY 2.0.
…že pokud chodník rozdělíme na pro a proti mobilům, budeme muset dokreslit i další pruh pro ty, kteří se s touto novinkou budou chtít vyfotit.
Není těžké je spatřit. Naopak, při procházce centrem Prahy je prakticky nemožné nenarazit alespoň na dvě tři skupinky. Řeč je samozřejmě o buskerech, potulných umělcích. Od charizmatických kytaristů až po tajemné indiány, vyluzující na prapodivně vypadající nástroje ještě prapodivněji znějící zvuky, tito lidé si zvolili alternativní životní cestu – vydělávat tím, co je baví. Umění v ulicích města – busking – totiž není zdaleka jen výsadou bezdomovců a žebráků, jak si někteří lidé myslí, a právě v historických centrech měst mnohokrát potkáte performery, kteří vám svými schopnostmi vyrazí dech.
Fotografie “Busking. / Música en la calle.” od “Simon Harrod” licencovaná pod CC BY 2.0.
Busking je definovaný jako „provozování jakékoliv umělecké pouliční produkce spojené s dobrovolnou odměnou kolemjdoucích“. Právě „dobrovolnou“ je zde velmi podstatné. Opravdový busker – ne žebrák! – vás nikdy nebude přesvědčovat, abyste mu přispěli na jeho živobytí. To patří ke kodexu, stejně jako pravidlo o hraní maximálně jednu hodinu na daném místě nebo zásada „neblokovat dopravu a vchody do budov“.
Jedná se tedy o jakoukoliv uměleckou pouliční produkci. To tedy v praxi znamená, že mezi buskery se neřadí zdaleka jen muzikanti. Mezi nejznámější způsoby jiné umělecké produkce patří například mimové, žongléři nebo v posledních pěti letech velmi oblíbený obří bublifuk. Tento druh umění spočívá „pouze“ ve vytváření bublin gigantických rozměrů pomocí speciální mýdlové směsi a provázků. To zní jednoduše, ne?
Hudba je ale samozřejmě stále nejtypičtějším představitelem vydělávání na ulici. Abych podpořil své předchozí tvrzení o talentech z ulic, uvedu pár příkladů lidí, kteří se „z dlažby“ dostali až na pódia vyprodaných stadionů:
Tato fenomenální francouzská zpěvačka šansonů, známá v pařížských klubech pod pseudonymem „vrabčák“ (měřila pouze 142 centimetrů) se poprvé objevila na ulici jako součást vystoupení jejího otce. Vyrůstala ve stínech pařížských bulvárů a až v jejích dvaceti letech si jí všiml Louis Leplée, majitel jednoho z nočních klubů. To co z Edith vzešlo je asi dnes každému jasné.
Jeden ze zakladatelů a hlavní kytarista kultovní psychedelické skupiny Pink Floyd. Se Sydem Barettem (díky kterému mimochodem vznikla notoricky známá skladba Wish you were here) strávil mládí na střední škole, ve dvaceti letech se rozhodl jet vydělávat do Španělska hraním na ulici. To, co si vydělal, mu ale tak akorát stačilo na živobytí, a proto kariéru pouličního umělce brzy vzdal.
Irský folkový zpěvák, jehož kariéra startovala v rockové formaci Juniper. Poté, co nahráli pouze dvě EP a nezdálo se, že by kapela měla potenciál, odstěhoval se Damien do Toskánska, kde se rok živil hraním na ulici. To, že se veřejného vystupování mimo stadiony a pódia nebojí ani dnes, dokazuje toto video.
S pouličním uměním může začít prakticky každý. Vymlouvat se na nedostatek talentu a hudebního sluchu je naprosto mimo mísu – i kdybyste na tom byli opravdu tak zle, a to pravděpodobně nejste, stát jako socha natřená zlatě dokáže s dostatkem tréninku každý. Na závěr pár rad. Trénujte. Udělat chybu při vystoupení může každý, ale když bude váš výkon vypadat stylem co-minuta-to-chyba, přestane to diváky bavit. Zjistěte si pravidla místa, kde chcete své umění provozovat. Vyhlášky ohledně pouličního vystupování se liší nejen stát od státu, ale i město od města – a konflikty s policií jsou nepříjemná mrzutost. A hlavně – bavte se. Umění má být především vaším osobním projevem. Užívejte si ho a uvidíte, že si díky vám užije i okolí. Přeji vám hodně štěstí.
[box type=“shadow“ ]Jak se stát úspěšným podnikatelem? To jest otázka každého člověka, jenž se chce odtrhnout od 90% většiny lidí a zařadit se do zbylých 10% úspěšných. Ale takový skok k výšinám, vyžaduje pořádnou dávku odhodlanosti, a buďme upřímní, i bolesti.[/box]Pokud se vám poštěstí a budete vést rozhovor s úspěšným podnikatelem, bez váhání si troufám říci, že vám na váš dotaz, jak se stát úspěšným podnikatelem a co bylo na jeho životě nejlepší, odpoví, že pravě ta cesta, ačkoli byla značně vydřená.
Fotografie: Succes„od„Koen Kusters je licencována pod CC BY 2.0
Svět, ve kterém žijeme, si žádá stále nové myšlenky, nové metody a nový přístup. Lidé jsou otevření vůči změnám, po kterých přímo lapají. Celá tato poptávka po všem novém, má jedno společné, konkrétní cíl. A zejména touhu, která navede úspěšného podnikatele na správnou cestu. A to jest jedna z nejzasadnějších odpovědí pro otázku, jak se stát úspěšným podnikatele. Neboť veškeré myšlenky, které byly naplněny emocemi a spojeny s vírou v jejich realizaci, se začnou bezodkladně proměňovat do materiální podoby.
Nikdo není odsouzen ke smůle. Bohužel se ale ve společnosti nachází spousta lidí, kteří jsou přesvědčeni, že jsou k neúspěchu přímo přikováni a neexistuje nic, co by jejich situaci změnilo. Takový postoj lidé zaujímají ve chvíli, kdy si sáhnou přímo na zlato, myšleno na dno. Zdá se to byt absurdní, ale zrovna v neúspěchu, se nachází největší výhra. Zrovna když už nemáme dost sil a pochybujeme, tak se nacházíme nejblíže svému cíli.
Zmíněny výrok krásné charakterizuje příběh zlatokopa R.U.Darbyho, jenž udělal chybu, které se čas od času dopouštíme i my. Ve chvíli porážky se vzdal všeho, do čeho investoval svůj drahocenný čas, peníze a úsilí. Týdny se mu v jeho práci dařilo, spolu s přáteli se pustil do těžby rudy. Ale po par týdnech se ruda vypařila a jej zachvátilo zoufalství, chvíli kopal dál, ale beznadějně, proto se rozhodl těžbu ukončit a stroje prodat.
Stroje prodal za par babek obchodníku, kterému to nedalo a důl, ve kterém Darby kopal, nechal prozkoumat odborníkem. Inženýr vypočítal, že žíla by se měla objevit tři stopy od místa, kde Darbyovi přestali kopat! A přesné tam také byla! Tento obchodník následně vydělal pořádnou sumu peněz a to proto, že své úsilí nevzdal a nebál se, si nechat poradit.
Vice než na pět set tisíc úspěšných lidi se svěřilo, že největší bohatství je čekalo jen o krůček dál za porážkou. Většinou svou cestu vzdali díky zoufalství, či výsměchu ze strany lidi, kteří by se nedokázali dostat ani tam, kam se například dostal zlatokop Darby. Vzdát se je to nejsnadnější a nejlogičtější, co člověk může udělat a přesně takový přístup způsobí radost těm, kteří se vám vysmívají či nedůvěřují. Proto je důležité vstát a dát jim najevo, že zvládnete vše, oč budete usilovat.
V neděli 23.11.2014 dosedl britský automobilový závodník Lewis Hamilton podruhé na trůn mistra světa Formule 1. Před závodem v Spojených Arabských Emirátech ještě mohl Nico Rosberg snít o titulu, neboť na dosavadního lídra měl ztrátu 17 bodů. O tom, že ještě neháže flintu do žita přesvědčil v Sobotní kvalifikaci kterou vyhrál. V nedělní závodě se však jeho sen začal rozplývat hned krátce po startu, kde ho Hamilton z druhé startovní pozice předjel. Rosbergovi akcie na vítěztví začali definitivně upadat zhruba v polovině závodu, kdy monopost německého pilota začal ztrácet výkon. Nico se dlouho snažil držet v popředí a čekat na případný Hamiltonův kiks, ale ten nepřišel a Rosberg skončil hluboko v poli poražených na 14. místě. V sezoné skončil druhý. Hamilton po celý závod kontroloval první pozici.
Hamiltonovi oslavy začali už na trati, nejprve divokým driftem a poté jízdou z vlajkou a je jasné že se ještě dlouho potáhnou Brit čekal na titul šest sezón. Doma ho určitě čeká vřelé přivítání, protože koruna pro krále F1 se vrací na ostrovy po pěti letech kdy na trůnu seděl Němec Sebastian Vettel z Red Bullu.
Brit zvítězil přesto že začátek sezóny se daleko lépe vydařil Rosbergovi který vyhrál první tři podniky, ale Hamilton se na něj postupně začal dotahovat a díky Rosbergovo problému s Autem se nakonec dostal před svého týmového kolegu. I díky double v konečném pořádí nakonec slaví Mercedes vítěztví v poháru konstruktéru, téměř o 300 bodů před Red Bullem.
1. Lewis Hamilton 384 bodů
2 .Nico Rosberg 317 bodů
3. Daniel Ricciardo 238 bodů
1. Mercedes 701 bodů
2.Red Bull 405 bodů
3. Williams 320 bodů
Sezóná skončila a všichni jezdci si teď mohou dopřát zaslouženou dovolenou. Celý kolotoč závodů začíná 15. března v Australském Melbourne a před tím čeká všechny týmy práce na vývoji nové formule a předsezónní testování.
[box type=“shadow“ ]Připadá vám, že máte v životě stále méně času? Připadáte si, že dennodenně běháte jak o život a přeci toho stihnete, tak málo? Koukáte na hodinové ručičky a nestačíte se divit, jak neskutečnou rychlostí ubíhají? Den ode dne? Řešením je realistická organizace času a určení priorit.[/box]
Organizování času je vlastně organizování našeho života. Znamená to udělat si čas na všechny naše priority včetně rodinné zábavy, relaxace, sportu, dalšího vzdělávání či vydělávání peněz. Zdá se vám myšlenka, že byste toto vše mohli stihnout lákavá, nebo vás snad děsí? Možná budete muset některé části svého rozvrhu zredukovat, ale nebojte se, nebudou vám vůbec scházet. Jenom ze svého života, vyhoďte aktivity, které vám užírají energii a marní čas.
Šťastní lidé svůj čas využívají dobře, zatímco nespokojení lidé ho ztrácejí nepotřebnými činnostmi, jako je bezmyšlenkovité sledování televize, či celodenní brouzdání po sociálních sítích, které jim následně ubírají sebevědomí, energii i životní elán.
Prvním krokem na cestě k získání kontroly nad svým časem je identifikovat své priority a vypsat si je na seznam. Je to jediný způsob, jak zjistit, zda neztrácíte čas. Napište si, co je konkrétně pro vás důležité. Pouze pro vás. Prioritou může být práce, láska, děti, osobní zdraví. Cíle jsou pak detailní body, které spadají pod priority. Například cílem priority zdraví, může být cvičit 30 minut třikrát do týdne.
Dalším krokem k tomu jak dosáhnout kontroly nad svým časem, je: sepsat si časovou inventuru, abyste přesně věděli, čím v současnosti trávíte čas. Seznam si piště během celého týdne například po hodině, či jak vám to bude vyhovovat.
Seznam může vypadat následovně:
9.00 – vstávám, snídaně
10.00 – úklid bytu
11.00 – nákup potravin
12.00 – Koukala jsem na televizi
12.30 – telefonát s přítelkyní
…
…
Uvědomte si, že na zemi máte určitý počet let, pokud chcete uskutečnit své cíle, je na čase s nimi začít.
Nyní když máte jasno ve svých prioritách a časovém plánu, je čas uzavřít smlouvu sám se sebou. Na kus papíru si napište vaše priority, následně cíle a postupné krůčky, které je ke splnění nezbytné udělat. Aby jste se cítili skutečně „zavázáni“ a své cíle jednou pro vždy dotáhli do zdárného konce, udělejte následující: Papír podepište svým vlastním jménem a napište na něj datum, do kdy má být váš cíl vyhotoven. Poté si ho pověste na místo, které máte stále na očích a kde ho minimálně třikrát za den uvidíte. Jako poslední si slibte, že nedovolíte nikomu, aby vám stál v cestě!
V kolika městech na světě slouží lodní doprava i jako MHD?. Jen málokteré město v Evropě si s sebou nese tak velkolepou historii. Benátky (italsky Venezia) jsou naprostým technickým a architektonickým unikátem neboť historické jádro je vystaveno na ostrůvkách v mělké laguně.
Benátky byly založeny v 5. století jako osada z chýší na dřevěný „pilotách“, kde vesničané hledali úkryt před barbarskými hordami. Ve středověku se Benátčané začali orientovat na obchod a velmi rychle bohatli, neboť mohli poskytnout propracovaný bankovní systém a strategické přístaviště pro křižácká tažení. Od 16. století bylo město v úpadku a nakonec dobyto Napoleonem. Nakonec byli přisouzeni vznikající Itálii.
O tom že Benátky stojí za to navštívit, asi nemusím nikoho dvakrát přesvědčovat. A když už se vylodíte z městské hromadné dopravy v centru města první, co uvidíte je nádherný vápencový „Most vzdechů“, který vede přes hlavní Benátský kanál. Svůj název si vysloužil tím, že byl rychlou cestou od Dóžecího paláce do vězení a na popraviště.
Nedaleko od mostu se nachází Náměstí Svatého Marka s Bazilikou Svatého Marka z 11. Století. A již zmíněným Dóžecím palácem, který je jednou z nejvýznamnějších staveb pozdní gotiky vůbec.
Ne každý jede do města běhat mezi památky. Když už vás nebaví snášet nápor turistů na nejnavštěvovanějších místech, můžete si zvolit klidnou procházku mezi úzkými uličkami. Občas přejdete nějaký ten most nebo narazíte na gondoliéra. Sednout si do kavárny na nábřeží v Benátkách není velký problém avšak cenová politika místních podnikatelů je pro řadového českého turistu vysloveně krutá.
Kromě jízdy gondolou, která stojí okolo 20 eur, můžete navštívit dílnu karnevalových masek, které jsou po gondolách asi nejvíce typickým znakem Benátek. Stojí zhruba od 4-5 eur a většina z nich má dlouhý nos, což představuje symboliku masek doktorů z dob morové epidemie, avšak narazil jsem i na zdařilé parodie, které spíše připomínali erotickou pomůcku.
Závěrem bych vám chtěl při návštěvě Benátek popřát hodně zdaru, radosti, ale i trpělivosti. Málo kde na světě najdete tolik historických mostů, kostelů, paláců, kanálů a příběhů na jednom místě jako právě tady. A kdo ví, třeba budete mít štěstí a svou cestu naplánujete do „acqua alta“- povodní které každoročně město sužují. Rozhodně s tím neotálejte, za pár let tu taky žádné Benátky nemusí být vzhledem ke stoupající hladině oceánů.
Česká spořitelna má bezpochyby vynalézavé marketingové oddělení, které se toho nebálo a ukázalo, že má Spořitelna zkrátka navrch. V reklamním letáku Česká spořitelna reaguje na část sloganu Air Bank: ,,I banku můžete mít rádi“. O tom, kdo má na trhu dominantnější postavení by se ale mohly vést neskonale dlouhé a sporné diskuze.
Reklamní leták hlásající nepřímý útok na konkurenční banku způsobil mediální rozruch.
„Banku můžete mít rádi. Ale lepší je, když se na ni můžete spolehnout.“
Já osobně jsem zastáncem toho názoru, že když už svou kampaň nějaká firma tvoří na základě té konkurenční, alespoň by měla mít dostatek odvahy na to, zmínit jméno firmy, do které se naváží. Česká spořitelna si s tím, ale hlavu příliš neláme – ona to totiž láme přímo přes koleno!
Názory o tom, jaký byl záměr České spořitelny s touto reklamou, se mohou různit. Možná ji k tomu vedl fakt, že se Air Bank dostává pomalu do vedení s širokou škálou výhodnějších služeb, než které může klientům nabídnout Spořitelna.
Když se na celou věc zaměříme z větší perspektivy, můžeme ale vidět odpovídající úspěchy a ocenění, které má Česká Spořitelna na svém účtu. Jako vítěz v kategorii Nejdůvěryhodnější banka roku spolu s její hypotékou absolutně převálcovala zbytek bankovního trhu. Podložené úspěchy alespoň odkazují na snahu nepošpinit jinou banku klamavou reklamou – za což si ČS získala trochu mých sympatií. Takže jak to tedy je? Je Česká spořitelna v právu nebo ne?
Můj názor je takový, že i špatná reklama je stále reklamou. Air Bank může spíše poděkovat za to, že Spořitelna veřejně přiznala, že se ona Air Bank dostává čím dál tím víc do povědomí dalších potencionálních klientů. Byť to teda nebyl zcela jistě záměr této kampaně.
Zástupci Air Bank berou tento slogan s nadhledem a sebevědomě na svém facebookovém profilu prohlásili: „Náš šéf marketingu nám už tři roky připomíná tenhle citát: ,‚Nejdříve vás ignorují, pak se vám smějí, pak s vámi bojují a pak vyhrajete.‘‘ – Mahátma Gándhí. Takže to prostě bereme tak, že jsme už ve třetí fázi…,“
Na sociálních sítích se Air Bank zastávají tisíce lidí. Obrovská podpora a pozitivní ohlasy v diskuzích k tomuto tématu, ukazují, že si Air Bank získala na svou stranu velkou část lidí a je za to určitě patřičně ráda.
Ostatně marketingový ředitel Air Bank Jakub Petřina si s touto reklamní kampaní těžkou hlavu nedělá. Na otázku, jaká bude reakce Air Bank, odpověděl slovy: „Žádná, jen že děkuju 🙂 Ať mi pošlou fakturu.“.
