Zajímavosti Archivy - Strana 2 z 4

Svatomartinské víno

[box type=“shadow“ ]Mnozí lidé se mylně domnívají, že první víno je burčák. Burčák je meziprodukt při výrobě vína. Jedná se o částečně zkvašený mošt z hroznů vinné révy. Vinaři hovoří o burčáku jako o kvasícím vinném moštu ve fázi tzv. bouřlivého kvašení. Mošt je tekutina, která se řine z lisu při lisování hroznů.[/box]

Fotografie: Red Wine_72, od Emiliano De Laurentiis je licencovaná pod CC BY 2.0

První představitel nového ročníku českých a moravských vín

První představitel nového ročníku českých a moravských vín je Svatomartinské víno. Toto víno zrálo sice velmi krátkou dobu, avšak si stihlo získat svůj osobitý charakter. Svatomartinské víno je tradičně vítáno na sv. Martina, 11. 11. v 11 hodin, odtud pochází jeho název Svatomartinské.

pořízeno redaktorkou Evženou Janovskou — Evžena Janovská

Ne každé víno může být Svatomartinské

Víno, které může být označeno jako Svatomartinské, musí být vyráběno z určitých odrůd. Může se jednat o víno z jedné odrůdy nebo o cuvée, tj. víno vyrobené z více odrůd. Bílé Svatomartinské víno musí být vyrobeno z odrůd Müller Thurgau, Veltlínské červené a Muškát moravský, růžové i červené Svatomartinské víno musí pocházet z odrůd Modrý Portugal a Svatovavřinecké. To není všechno. Svatomartinské vína musí projít hodnocením komise, která naslepo posuzuje standardním způsobem vlastnosti vína. Mezi vlastnosti vína patří vzhled, tj. čirost a barva, vůně, tj. intenzita, čistota a harmonie, chuť a celkový dojem vína.

Svatomartinské víno je vždy víno v láhvi, nikdy ze sudu. Svatomartinské víno je opatřeno logem Svatomartinské, které se nachází na kapsli a na etiketě láhve.

Tradice Svatomartinského vína

Tradice Svatomartinského vína sahá do doby císaře Josefa II. V této době se mladé víno tradičně otevíralo a ochutnávalo 11. listopadu, tj. na svátek sv. Martina. Začátkem listopadu končila vinařům, kteří pracovali u větších sedláků služba. Některé vína už byla ve sklepě „vyčištěna“, sklizeň byla pod střechou a blížilo se klidné předvánoční období. Toto datum se nabízelo jako den oslav a hodování. Odtud pochází tradiční spojení Svatomartinské víno a svatomartinská husa. Tato tradice upadla až do zapomnění až do roku 2005, kdy Vinařský fond uvedl na poprvé na trh značku Svatomartinské víno.

Svatomartinské slavnosti

Tradiční Svatomartinské slavnosti se pořádají na mnoha místech naší republiky. Pokud jste se ještě nerozhodli, kam vyrazíte na Svatomartinské slavnosti, můžete se inspirovat na této stránce. Svatomartinské slavnosti si lze uspořádat doma. Kromě koupě Svatomartinského vína si můžete připravit tradiční menu, tj. svatomartinskou husu, s červeným zelím a brusinkami a jako přílohu tradiční lokše.

Recepty

Svatomartinská husa

Na přípravu svatomartinské husy potřebujeme cca čtyřkilovou husu, 6 červených jablek, sůl a kmín. Den předem dáme očištěnou a omytou husu do pekáče, důkladně nasolíme, nakmínujeme z obou stran a necháme přes noc v lednici. Krátce před pečením rozkrojíme dvě jablka a vložíme je do husy, aby husa zůstala šťavnatá. Zbytek jablek rozkrojíme na čtvrtky a položíme je kolem husy, podlijeme vodou, případně i svatomartinským vínem, dáme do předehřáté trouby na 180 °Celsia a pečeme 20 minut. Potom troubu stáhneme na 140 °Celsia a za občasného podlévání výpekem pečeme cca 4 hodiny.

Červené zelí s brusinkami

Kromě hlávky červeného zelí potřebujeme cca 4 červené cibule, brusinky, vinný ocet, sůl a pepř, med nebo cukr. Zatímco se husa peče, můžeme si připravit zelí. Červenou cibuli rozkrojíme nejprve na polovinu a potom na nudličky. Nakrouháme červené zelí, vložíme ho do hrnce, přidáme brusinky, vinný ocet, sůl, pepř, na nudličky nakrájenou červenou cibuli, přiklopíme a dusíme asi 35 minut doměkka. Dosladíme dvěma lžícemi medu nebo cukrem.

Lokše

Vhodnou přílohou ke svatomartinské huse a červenému zelí jsou kromě houskových a karlovarských knedlíků lokše. Na jejich přípravu potřebujeme 1 kg brambor, 300 g polohrubé mouky, sůl a sádlo. Den předem, kdy dáme uložit husu, uvaříme brambory. Před přípravou lokší brambory nastrouháme, přidáme trochu soli a postupně zapracujeme takové množství polohrubé mouky, aby se vytvořilo kompaktní těsto, jinak by byly lokše suché. Těsto rozdělíme na pomoučněném vále na dílky, ze kterých uválíme bochánky. Bochánky rozválíme na placky a nasucho opečeme z obou stran na pánvi. Nakonec potřeme vypečeným sádlem z husy.

Bungalovy na klíč do 1,5 – 3 milionů

Bungalovy patří v posledních letech k jedněm z nejžádanějších typů rodinných domů. Tento trend si uvědomují nejen všechny stavební společnosti, ale také drobnější rodinné firmy, které se soustředí stále častěji na dřevěnné domy, dřevostavby a bungalovy na klíč.

Bungalovy na klíč

Bungalovy na klíč jsou dřevěnné domy (dřevostavby), které jsou postaveny dle Vašich individuálních požadavků. Stavební firmy spolupracují s projektovou společností a mají v databázi řadu domů, ze kterých se můžete inspirovat. Můžete si samozřejmě vybrat z těchto navržených projektů bungalovů. Stavební i projektové společnosti jsou však dnes velmi flaexibilní a konzultují s vámi Vaše konkrétní požadavky na dřevostavbu.

Výsledkem je tak bungalov na klíč, který splňují základní parametry typové dřevostavby doplněné o Vaše individuální požadavky.

Plánování a projekty bungalovů na klíč

Plánování je nezbytným krokem při rozhodování finální podoby celého bungalovu. Velmi záleží na firmě, do jaké míry se zapojí v plánování Vaší dřevostavby. Doporučujeme vybrat takovou firmu, která Vás upozorní na specifika a možná rizika jednotlivých druhů bungalovů. Korektní projektový manažer by si měl v průběhu Vašeho rozhovoru zaznamenávat Vaše přání a potřeby.

Výsledný návrh a projekt bungalovu by měl odpovídat Vašim představám. Rozhodně nespoléhejte na to, že se vše doladí v průběhu stavby. Případné vícepráce by vás posléze mohly nemile překvapit.

Rodinné domy – bungalovy na klíč

Výstavba rodinných domů a bungalovů probíhá stále častěji na okrajových částech města s dobrou dostupností do centra města. Výhodou této polohy domů je klidnější oblast. Prostředí je ideálnější pro rodiny a více přírodní nežli městské typy.

Rodinné bungalovy jsou stavěné od nejmenších rozměrů 2+1 a 2+kk. Jedná se o menší dřevěnné domy, jejichž celková užitná plocha se pohybuje od cca 50 m čtverečních.

Pokud jste vyznavačem prostoru, pak věříme, že vás potěší např bungalov 5+kk, který je dostupný již od 2 milionů korun. Podívejte se sami na níže uvedené bungalovy, které jsme rozdělili do kategorií dle investované částky.

Bungalovy na klíč do 1,5 milionu

Bungalovy na klíč lze pořídit také velmi levně. Prohlédněte si obrázovou galerii. Minimální užitná plocha je 49 metrů čtverečních.

Bungalovy na klíč do 2 milionu

Bungalovy na klíč do 2 milionů jsem velmi oblíbené vzhledem k výbornému poměru kvality a prostoru v porovnání s investovanou částkou.

Bungalovy na klíč do 3 milionu

Bungalovy na klíč do 3 milionů jsou sice finančně více náročnější, avšak oproti výše uvedeným splňují rozsáhlejší klientské požadavky.

Veškeré fotografie poskytla společnost Happybuilding, která se specializuje na bungalovy na klíč.

Bugalovy na klíč od firmy Happybuilding

Firma Happybuilding se věnuje oblasti výstavby dřevostavby, mobilních domů a bungalovů na klíč již více než 10 let. Jedná se o rodinnou firmu Jana Sklenáře. Oproti obrovským stavebním firmám celý Happybuilding stojí na hodnotách kvalitně odvedené práce s osobní zárukou, férovosti a přátelského jednání.

Výsledkem této činnosti jsou desítky a stovky spokojených klientů po celé České republice.

Podívejte se na video – bungalov na klíč u Prahy

http://youtu.be/Czhqh4ko5xw

Řemeslná preciznost

Stavba domu je komplexním procesem, který firma Happybuilding na nikoho nedeleguje. Stále jednáte s jedním partnerem, Janem Sklenářem. Vše je tak podchyceno a garantováno osobní zárukou. Řemeslná preciznost odpovídá průmyslovým normám. Dohlížíme nad každým jednotlivým dílem konstrukce domu.

Kvalita odvedené práce činí Vaše bungalovy tím, co si zamilujete za 20 let života v dřevěnném domě. Přístup k práci a osobní garance při plánování a stavbě bungalovů na klíč je to, co odlišuje Happybuilding od ostatních konkurence na poli dřevostavby.

Že by Češi začali slavit Halloween?

Fotografie Happy Halloween! od Miranda Granche je licencována pod CC BY 2.0.

31. říjen za námi. Pro jednoho pouze večer strávený u televize, pro druhého strašidelná party v kostýmech s vydlabanými dýněmi na terase. Ale jaký program si v poslední době vybírají Češi na tuto noc? Radějii si počkají na Dušičky nebo spolu s cizinci běhají po městech a křičí: This is Halloween, this is Halloween…

Nemáte být krásní ale oškliví!

Fotografie Halloween Parade 2007 od Boss Tweed je licencována pod CC BY 2.0.

Zatímco pro školy u nás je tento svátek Keltů, kdy se loučili s létem a zemřelými, stále pouze tématem do hodin angličtiny (tedy pokud nestudujete na anglické, americké či jinak mezinárodně zaměřené škole), pro půjčovny kostýmu se z toho stává dobrý byznys. Důležité je však slovo stává, jelikož lavina (nebo spíše poprašek) se spustila až v roce 2009. I přesto, že si ale lidé začali kostýmy půjčovat, stále převládá názor: Radši mrtvý než hnusný. Což způsobuje, že na ulicích (dobře, spíše na velkých oslavách, jelikož málokdo z toho mála, co slaví Halloween v Česku, obchází domácnosti a koleduje sladkosti) potkáte spíše sexy čertici než umělou krví pomazanou čarodějnici.

Přeci jen…

…však stoupá počet facebookových pozvánek na Halloweenské party. Jenže jako dělíme lidi na ty, kteří jedí okraj pizzy a ty, nechávající ho na talíři, jsou v České republice občané stále rozpolcení, jestli slavit americký svátek nebo české Dušičky. Zatímco mladí, převážně studenti, využijí tuto příležitost si trochu „zatrsat“, starší jedinci chodí na hřbitovy zapálit svíčky na hrobech příbuzných. A mezi nimi přelétají rodiny s dětmi, které vyřezávají obličeje do dýní, ale 2. listopadu uctí památku svých zesnulých.

Fotografie A Boston Terrier Halloween od Don Hankins je licencována pod CC BY 2.0.

Samozřejmě, žijeme v demokratické zemi (překvapivě), takže pořád je jen na vás, jak přechod října a listopadu strávíte. Českým či americkým způsobem…obojí má své kouzlo. A o tom tenhle čas byl, je a bude.

Proč ženy nikdy nedostanou přidáno? Rady jak zlepšit váš projev v práci!

Fotografie business success od TraderGroup Signal je licencována pod CC BY 2.0

[box type=“shadow“ ]I ty nejlepší nápady můžete házet jako hrách na stěnu, pokud je nepodáte sebevědomým a důvěryhodným způsobem. Tento článek, se netýká toho, co byste měli říkat, ale toho, jak byste to měli říkat. Jde o volbu slov, tónu hlasu, rychlosti řeči a organizaci myšlenek. Každý z těchto faktorů částečně přispívá k tomu, jak se na vás ostatní dívají. Pamatujte, že váš projev se spolu s vaším vzhledem podílí na tom, jak důvěryhodně působíte na ostatní, více než z 90%.[/box]

V tomto článku se jedná o chyby v projevech se kterými se setkávají spíše ženy a mnohdy je tak sabotována jejich kariéra, neznamená to všem, že by se v některých bodech nemohli najít i muži …

Nesdělujte své myšlenky otázkou

Častou chybou je, že využíváme otázky jako bezpečný způsob vyjádření svých myšlenek, aby nepůsobily příliš přímočarým, nebo ambiciózním dojmem. Tyto otázky často začínají slovy: „Co myslíš, mohli bychom … ?“ nebo: „Uvažovala jsi o …?“

Tím, že místo vznešení návrhu položíme otázku, se zříkáme vlastnictví našich nápadů. Začněte tedy věci spíše oznamovat. Otázky si nechejte na chvíle, kdy opravdu potřebujete nějakou informaci nebo vás zajímá něčí názor.

Možná vám pomůže, když na závěr svého oznámení dodáte: „Zajímalo by mě, jaký je váš názor.“ Vaše vlastní přímost vás potom nebude tolik znervózňovat a přitom nebudete vypadat o nic méně sebejistě.

Nemějte zbytečně zdlouhavou řeč

Pokud svůj projev zahajujete úvodní řečí, snažte se, aby nebyla příliš zdlouhavá. Čím víc slov používáte, tím víc je vaše zpráva roztříštěnější a nepřehledná. Je tu také menší pravděpodobnost, že jí posluchač zaznamená.

Nejhorším doplňkem úvodní řeči také bývá zdlouhavé vysvětlování. Konečně se dostanete k hlavnímu bodu – a pak se znovu pustíte do ještě delšího vysvětlování, kdy už ostatní pravděpodobně nevnímají.

Co nás k těmto chybám vede?

A pro jsou častěji spíše u žen?

Větší počet slov zpravidla zjemňuje a ženy se také často obávají, aby jejich projev nebyl až příliš silný a působivý. Dalším důvodem je náš strach z toho, že jsme něco vynechali nebo podcenili, takže ve snaze o dokonalost v řeči pokračujeme.

Co tedy dělat?

Jako první řekněte to nejdůležitější. Než otevřete ústa, ujasněte si myšlenky za pomocí dvou otázek:

Jaké je mé hlavní téma? A jaké dva či tři body chci dát posluchačům ke zvážení?

Vaše mantra by měla znít: Co je stručné, je sebevědomé. A co je stručné, je také většinou jasné a srozumitelné.

Pokud je vaše sdělení důležité, vyzkoušejte si jej nanečisto a zdokonalte jej za použití co nejmenšího počtu slov. Svoje vysvětlení zkraťte o 50 až 75%.

Snažte se také odolat vašemu vnitřnímu hlásku, který říká „nedostatečné“. Není nezbytně nutné sdělit ostatním vše, co k dané věci víte. V závislosti na úrovni vašich znalostí se to může zdát nedostatečné vám, ale ne ostatním. Jsou případy, kdy méně je více.

Zbytečné omlouvání se

Nechci vás rozhodně nabádat k tomu, abyste slovo omlouvám se vymazali úplně ze svého slovníku. V žádném případě. Mám spíše na mysli, abyste se zbytečně neomlouvali za neúmyslné, nepodstatné neoprávněné či nedůležité chyby. Podrývá to totiž naši sebedůvěru a zároveň důvěru, kterou v nás mají ostatní.

Může jít například o drobný omyl, kterého jsme se dopustili. Co se týče takového typu omlouvání se, uchylují se k němu spíše více ženy. Je to naše druhá přirozenost a často se k ní uchylujeme místo toho, abychom ukázaly na pravý zdroj chyby – například špatnou komunikaci ze strany toho druhého. Tento přístup sice snižuje riziko konfliktů, ale zároveň vás staví do pozice toho, kdo chyboval, i když tomu tak ve skutečnosti vůbec být nemusí.

Začněte počítat případy, kdy se zbytečně omlouváte. Vědomě snižte jejich počet tím, že si své omluvy schováte na opravdu zásadní přešlapy. Když uděláte chybu, která stojí za omluvu, omluvte se jen jednou a přejděte do fáze řešení problému. Zbavte se nutkání omlouvat se pořád dokola a místo toho objektivně zhodnoťte, co se nepodařilo a jak to napravit.

Vyhněte se používání neurčitých frází

[starlist]

„Je to něco jako…“
„V podstatě jsme udělali …“
„Možná bychom měli …“
„Snad by bylo lepší, kdybychom …“
„Je to lepší, nebo ne?“

[/starlist]

Svůj názor sdělte spíše jasnými a konkrétními slovy. Opět platí, že vyžádání názoru druhých vám pomůže zmírnit rázné vyjádření, aniž byste mu ubrala na platnosti. Na konci svého tvrzení tedy můžete říci: „Zajímalo by mě, co si o tom myslí ostatní.“

Nemluvte příliš rychle

Mnozí lidé, kterým bylo dáno najevo, že moc mluví, mají obavy, aby jejich projev nezabral mnoho času. Mluvíme tedy rychle, abychom stihli všechno vypovědět ještě předtím, než nás někdo přeruší nebo řekne, že moc mluvíme.

Vaše důvěryhodnosti ovšem záleží z velké části na tom jak zníte. Závisí na tom kolikrát více než na obsahu řeči a je důležité, aby váš projev vyzařoval sebevědomí, přesnost a hloubku myšlenek.

Když budete mluvit rychle, dosáhnete pravého opaku. Uspěchaný projev může působit dojmem, že nejste příliš pečliví nebo že jste si projev nepromysleli, což pak vede k tomu, že posluchači zpochybňují správnost vašich informací.

Tušit, cítit a mít dojem

Další způsob, jakým mnozí dávají najevo svou nejistotu ohledně přímého sdělování informací, je „tušení“ a „cítění“ ve vyjadřování. Například: „Moje pocity jsou takové, že …“

Někomu se to může zdát přehnané, ale věřte, že to jak se vyjadřujeme, toho o nás, našich hodnotách a našich záměrech hodně říká. Nacvičte si tedy začínat věty oznamovacími frázemi v první osobě, jako například myslím, věřím, navrhuji, zamýšlím, chtěl/chtěla bych.

Nemluvte příliš potichu

Hlasitost našeho projevu je další věc, která ovlivňuje, jaký názor si na vás udělají ostatní. Ženy mívají od přírody tiší hlas. Když mluvíme potichu, působíme nejistým a nesebevědomým dojmem. Hlasitost projevu má také vliv na řeč těla. Čím hlasitěji mluvíte, tím více gest většinou používáte.

Pokud máte problém s tím, že mluvíte příliš potichu, představte si, že člověk nejdál od vás má problém se sluchem a mluvte tedy tak, aby vás slyšel. Pokud se vám často stává, že vás lidé žádají, abyste něco zopakovala nebo mluvila hlasitěji, berte to jako něco, co musíte napravit.

Doufám, že vám některé z těchto rad pomůžou a vy začnete brzo dosahovat svých kariérních cílů, nebo si alespoň vylepšíte svou pozici!

Šokující fakta o farmaceutickém průmyslu

Zdraví je nejdůležitějším předpokladem, které stojí na prvním místě v žebříčku nejžádanějších potřeb lidstva. Každý chce vést zdravý a spokojený život bez úhony. Proto je pro nás farmaceutický průmysl tak důležitý, neboť stále nové výzkumy, nám přímo zaručují přežití. Tím pádem se jedna o jeden z nejefektivnějších, nejvýdělečnějších a zároveň nejzneužitelnějších bussinesu vůbec.

A právě díky tomuto faktu, bychom si my, jakožto pacienti, zasloužili vědět, co vše se ve farmaceutickém průmyslu děje a jaké léky vlastně užíváme.

John Virapen: Nežádoucí účinek smrt

Jistý britský lékař jménem John Virapen, na základě negativních zkušeností, jenž nasbíral za své lékařské praxe, neunesl tíhu svého špatného svědomí a napsal knihu s názvem Nežádoucí účinek: Smrt.

Pojednává o problematice očkování a léků, které mají negativní dopad na pacientovo zdraví.

Nemoci pouze potlačujeme

Nejhorší na této skutečnosti je, že lékařům vlastně nejde o to, aby se pacient vyléčil, nýbrž o to, aby se s nemocí vrátil. Proto drtivá většina léku neslouží k tomu, aby nemoc zahubila, ale pouze potlačila. Dnes už se málo v které oblasti najde lékař, jenž by měl opravdový zájem o lidské zdraví. Každý chce totiž vydělat a to nejlehčím způsobem, který existuje.

Nežádoucí účinky léků

Dr. Virapen přikládá důležitost k pozornějšímu čtení příbalových letáčků a zajímali se o nežádoucí účinky léků. Protože pro celou řadu schválených léku neexistuje dlouhodobá studie, o to víc je pravděpodobné, že se nežádoucí účinek dostaví.

Záleží na smlouvě, jaké dostanete léky

Sami jste si určitě všimli, že vám lékař při předepsání léků nabídne pouze ty léky, s jejímiž distributory má podepsanou smlouvu. Nejvíce si této situace mohou všimnou ženy na gynekologické ambulanci, kde jim lékařka nabízí omezený počet antikoncepce. Neboť podle Virapena, zaplatí farmaceutický průmysl ročně osm set padesát tisíc za jednoho lékaře, aby lidem předepisoval jejich léky. A o to horší je, že se v poslední době farmaceutický průmysl zaměřuje na to, co je našemu srdci nejblíže, na děti.

Fotografie: pills, od Mattza je licencovaná pod CC BY 2.0

Fotograf v Děčíně? Jana Dyškantová!

[box type=“shadow“ ]Hledáte fotografa v Děčíně? Chtěli byste si nechat nafotit profesionální fotografie? Svatební fotky, mimča, dětské nebo rodiné fotografie či portréty. Máme tip na fotografa! Kreativní umělkyně Jana Dyškantová.[/box]

Profesionální fotograf v Děčíně

Pokud hledáte profesionálního fotografa v Děčíně, určitě jich najdete velké množství. Dle zkušeností dnes ale už nejde jen o to najít profesionálního fotografa.

Cílem je spíše najít takového fotografa, se kterým navážeme dobré spojení, fotografa, který je empatický a dokáže být velmi iniciativní.

Častokrát totiž máme pouze obecnou představu, jaké fotografie bychom chtěli. Konkrétní pózy ale vymyšlené nemáme. Co by mělo být v pozadí? Zřejmě něco nerušivého a pěkného. Ale co je to přesně? Spoustu takovýchto „maličkostí“ přenecháváme právě na fotografa a spoléháme, že to bude on, kdo seskládá všechny tyto malé puzzlíky.

Profesionální fotografování není o perfektní fotce

Profesionální fotografování není jen o perfektní fotce. Zvláště pokud fotografujeme lidi a portréty. Vztah mezi Vámi a fotografem je jednou z nejdůležitějších věcí. Každá fotografie je velmi osobní. Pokud mezi sebou nenavážete dobrý vztah, fotografie nebude perfektní ani s tou nejvýkonnější zrcadlovkou.

Jana Dyškantová – fotograf v Děčíně

Jana Dyškantová se vydala na dráhu profesionální fotografie před několika lety. Nyní se soustředí na vytváření kreativních fotografií s vlastním příběhem.

[divider]

Každá fotografie musí mít svůj vlastní příběh. Nefotím proto, aby si ostatní řekli „jééé, to je pěkná fotka“. Moje fotografie musí vyvolat emoce a skrývat malý příběh. Fotografie jsou vzpomínkou. Cílem přece nemůže být obdivovat fotografii – cílem naopak musí být obdivovat ten příběh, který je zachycen na fotografii.

Jana Dyškantová

[divider]

Fotografie s příběhem? Ano!

Jak fotograf Jana Dyškantová fotí fotografie s příběhem si můžete přečíst na její blogu v článku: Fotografie s příběhem.

[divider]

Jaké fotografie chcete nafotit?

Existují profesionální fotografové, kteří se zaměřují na focení určitých objektů či scén. Jana Dyškantová má velké zkušenosti s focením svatebních obřadů a slavností, častokrát je oslovována pro portréty, focení miminet, domácích mazlíčků či jedinečných fotografií se zachycením prchavého okamžiku.

[starlist]

Svatební fotografie.
Miminkovské fotografie.
Těhulkovské fotografie.
Portrét.
Fotografie ze spotovních exibic.
Fotografie ze společenských akcí.
Fotografie Vašich miláčků.
A další na Vaše přání 🙂

[/starlist]

Profesionální fotografie z Děčína a okolí

Jana Dyškantová fotí jak v Děčíně, tak v jeho okolí. Výhodou Děčína a blízkého okolí je především to, že Vám Jana může doporučit vhodné místo na fotografování určité scény. Děčín a okolí má Jana perfektně prozkoumané a vezme Vás na místa, o kterých ani netušíte, jak krásné mohou v různých ročních období skutečně být.

[divider]

Samotné focení v Děčíně

Jak probíhá samotné focení? Ještě než dojde k samotnému focení, předem se s Janou domluvíte, jaké fotky byste chtěli nafotit. Proberete spolu vhodný outfit a domluvíte se na místě.

Fotografie z více míst Děčína

Jana obvykle vybírá více míst, takže během jednoho focení získáte fotografie z více míst Děčína. Vlastní automobil mít nemusíte, Jana Vás ráda odveze 🙂

Focení je zážitkem. Je to především zábava!

Samotné focení bude pro Vás zážitkem. Pro ty z vás, kteří se necítí příliš fotogenicky, máme dobrou zprávu. Jana není typem fotografa kravaťáka, který řekne „Tak a teď pózujte, jdeme na to…“.

Fotomomentky

Kromě fotografií, které chcete pořídit, Jana fotí i fotomomentky – fotí např. když někam odcházíte, když si spontáně povídáte, atp. Celá atmosféra je maximálně odlehčená. Je to především zábava!

Nemusíte umět pózovat a přesto s Jančou vytvoříte fotografie, ze kterých budete unešeni.

[divider]

Focením to ale nekončí…

Po samotném focení Jana upravuje fotografie v grafických programech. Úpravy spolu samozřejmě předem prodiskutujete.

[one_half]

[/one_half]

[one_half_last]

[/one_half_last]

Doporučujeme rozkliknout obrázky do detailu.

Jana není vyznavačem velkých grafických změn, neboť počítačové úpravy berou fotografii vlastní duši.

Okamžik a příběh by měly zůstat ryze přírodními záležitostmi. Přesto jsou samozřejmě některé úpravy nutné – ani fotoaparát není 100%.

Velmi oblíbené jsou např. černobílé fotografie. Jana navíc dává vždy barevnou a černobílou variantu k porovnání, takže si můžete být jisti, že budete mít obě 🙂

[one_half]

[/one_half][one_half_last]

[/one_half_last]

[divider]

Jak se Jana Dyškantová dostala k fotografii?

Jana Dyškantová je jedním z těch fotografů, kteří nevystudovali žádnou oborovou školu fotografie, ale šli svoji vlastní cestou. Janča Dyškantová je uvnitř velkým umělcem, který používá pravidla proto, aby ji určily směr, nikoli aby jí řekly, co má přesně dělat. Kreativita tak vždy bude převládat nad racionalitou. A to platí jak v umění, tak ve fotografii.

Doporučujeme navštívit webové stránky Jany Dyškantové, kde najdete spoustu fotografií z jejího portfolia. Jana navíc píše svůj vlastní blog, a tak můžete získat představu osobnosti kreativního fotografa na cestě za uměleckou svobodou. Odkaz je uveden níže.

Fotograf v Děčíně Jana Dyškantová

Fotografie v Děčíně?

Jana Dyškantová vyrostla v Děčíně a prožila zde celé své mládí. Děčín a jeho okolí zná lépe než kdokoli jiný. To skrývá velkou výhodu pro případné děčínské fotografie, neboť Vám může dát perfektní tipy na místa, kde fotit.

Fotograf, který cestuje, ale vrací se do Děčína

Jana Dyškantová má ráda cestování, které jí umožnilo posunout hranice kreativity ještě o kousek dále. Pokud hledáte fotografa, který je umělcem a nachází přirozené spojení s lidmi i přírodou v prvních vteřinách, kontaktujte Janču Dyškantovou přes výše uvedené webové stránky.

[divider]

Nefotím tak, abyste obdivovali fotografie, které spolu vytvoříme. Fotím tak, abyste obdivovali ten příběh, který je zachycen na fotografii.

Jana Dyškantová

[divider]

Je ebola skutečná?

[box type=“shadow“ ]Mezi dnes nejvíce diskutovaná témata, která se týkají celého světa, patří onemocnění ebola. Toto onemocnění, projevující se krvácející horečkou, zabilo na tisíce lidí, žijících v Africe. Otázkou však zůstává, jaká opatření proti ebole zaujmout, aby nepropukla i v Evropě. A zda-li je vůbec ebola skutečná.[/box]

Spousta příčin a důsledku doprovázející výše zmíněné onemocnění, je zahaleno rouškou tajemství. Údajně se tento virus z člověka na člověka vůbec nešíří, naopak byl záměrně dopraven do rozvojových zemí v Africe. Podle odborníků je ebola uměle vytvořeným virem, sloužící k regulaci počtu obyvatel. Z čehož také plyne záhada, proč Spojené státy americké ještě neomezily lety do postižených oblastí.

2. února roku 2012 se konala veřejná diskuse na téma přelidnění, které se účastnil bioinženýrský vědec z University of Arizona, Dr. Charles Arntzen. Přičemž přednášející pravě hovořil o tom, zda-li je vůbec možné nakrmit všechny lidi v rozvojových oblastech. Načež Dr. Arntzen zažertoval a dotázal se: “Viděli jste někdy film Nákaza? To je odpověď. Využijte genetického inženýrství k vytvoření dokonalejšího viru. A díky nákaze vyhyne 25 procent populace. “

Odpověď Dr. Arntzena zní velmi znepokojivě, když si uvědomíme, že spolupracoval na nejdůležitějších projektech pro ochranu zdraví, do kterých spadá i objeveni vakcíny proti Antraxu (infekční onemocnění dýchacího ústrojí).

O to horší ohlas nastal, když byl jeho komentář přednesen se značnou pauzou před vypuknutí epidemie ebola. Dr. Arntzen se dokonce podílel i na projektu EpiCity, jedná se o projekt snažící se vytvořit speciální látku, jenž by hubila spermie. Čímž by následně docházelo ke značnému a především záměrnému omezení populace. Však poslední kapkou pro nás může byt zjištění, že pravě tento člověk spolupracuje a usiluje o vznik nové vakcíny proti tzv. ebole.

Načež jsou obyvatelé v Sieře Leoně přesvědčení, že ebola byla uměle dovezena ošetřovateli Červeného kříže v podobě vakcíny, která má údajně sloužit jako protilék této epidemie. Proto začali Liberijci a Nigerijci pracovníky Červeného kříže ze své země vyhánět. Možným důvodem, proč by měla ebola sloužit jako pouhá hrozba, je tedy omezit počet populace a získat tučný výdělek, putující do kapsy farmaceutickému průmyslu.

Video z veřejné diskuse, kde Dr Charles vyjádřil svůj názor na téma přelidnění.

Fotografie: Ebola „od“Rachel Mathias je licencována pod CC BY 2.0

Svatba…ale dětská!

Fotografie blondebride od madelineyoki je licencována pod CC BY 2.0.

[box type=“shadow“ ]Princ a princezna se vzali a žili spolu šťastně až do smrti. Jenže princovi bylo 37 a princezně 12 let. Když se veřejnost před týdnem dozvěděla o plánované svatbě Norky They, která pravidelně přidávala fotky na svůj blog jakožto zasnoubená dívka, s mnohem starším Geirem, byla zaskočena, pobouřena. Naštěstí vyšlo najevo, že jde jen o kampaň organizace Plan International bojující za dětská práva. Ale v Indii, Jemenu, Afghánistánu nejde o žádný projekt.[/box]

39 000 holčiček denně

Maja, malá herečka ze Stockholmu hrající Theu, sama řekla, jak se cítila hrozně v roli dětské nevěsty a jak jí přijde otřesné, že se toto děje i v dnešní době. Jenže ono se to opravdu děje. Zatímco jedna si hraje s panenkami, druhá je se zavázanýma očima odvážena na mule vstříc svému svatebnímu dni. Se zavázanýma očima proto, kdyby chtěla utéct, aby nenašla cestu zpět. Je jí 14 let.

Sama jsem se v Indii setkala s dívkou, která se mi svěřila, že je ráda za svého snoubence, jenž jí má aspoň trochu rád. Přece jenom už není nejmladší. Je jí 16 let. Do řady neplnoletých nevěst se k ní může přidat i malá Afghánka. Kvůli sňatku se čtyřicetiletým mužem se musela vzdát školy a snu být učitelkou. Bylo jí 11 let.

Fotografie matrimoni infantil od Anna je licencována pod CC BY 2.0.

Jedna naděje

Znám je však také případ, kdy se dívce podařilo rozvést. Šlo o tehdy desetiletou Nadžúd z Jemenu, která byla provdána za místního třicátníka. Nespočetněkrát si stěžovala svým rodičům, plakala, ale nikdo už s tím nemohl nic udělat. Proto jednoho dne prostě odešla z domu, nasedla do taxíku a odjela k soudu. Poprvé sama na cestách. Nadžúd naštěstí narazila na soudce chápajícího její situaci a rozhodnutého jí pomoci. Právě díky němu, současnému obhájci lidských práv, mohla po několika soudních jednáních prohlásit, že je rozvedená.

Z jemenské holčičky se stal symbol boje proti dětským svatbám. Nicméně pokud bude stále v zemích chudoba, rodiče budou nuceni své dcery provdávat tak mladé. Nehledě na to, že v určitých státech je dětská svatba přímo tradicí. Asi si můžeme jenom tajně přát, aby si všechna malá děvčátka mohla na svatbu hrát jenom s panenkami.

7 kroků, jak zvýšit sebevědomí

15173467098_9110b5af34_z — Fotografie „229435“ od „Hard Quotes“ je licencována pod CC BY 2.0

Chcete si zvýšit své sebevědomí? Výhodou je, že své sebevědomí si může zvýšit naprosto každý z nás. Nezáleží na tom, kolik máte peněz, kde bydlíte, jestli máte rodinu či jakou vykonáváte profesi. Na zvýšení sebevědomí vám nepomůžou ani žádné chemické látky. Jedinou zaručenou a platnou metodou jak se naučit mít rád sám sebe, je práce na sobě samém. Potřebujete k tomu ovšem základní výbavu, a to vytrvalost, odhodlanost, touhu poznávat nové situace a chuť stát se lepším.

STANOVTE SI CÍLE

Člověk, který nemá cíle, jen bezduše proplouvá životem a nechá si všechno nasekat do cesty.

Pak ovšem nemůže čekat, že jeho sebedůvěra bude vysoká. Vypište si tedy své cíle na papír a formulujte je co nejkonkrétněji!

a) Napište si, čeho chcete dosáhnout následující půlrok (naučit se angličtinu, usmířit se s rodiči, s kamarády, získat určitou práci, začít číst knihy, přestat kouřit, zhubnout … )

b) Čeho chcete dosáhnout do dvou let (získat o čtvrtinu lepší plat, cítit se šťastněji, předělat byt … )

c) Co chcete dosáhnout cca do 10 let (umět kvalitně svou profesi, vybudovat firmu, řídit se sám sebou a nebrat ohled na ostatní …

HODNOTOVÝ SYSTÉM. NA ČEM VÁM ZÁLEŽÍ

Sepište si svůj vlastní žebříček hodnot. Jedině tak si potvrdíte co je pro vás opravdu důležité, na čem vám samotným opravdu záleží, a čím se budete následně řídit. Myslete na sebe, píšete ho vy. Neberte ohled na to, co je důležité pro ostatní. Jde tu o vás. O vaše hodnoty. Ať už je vaší hodnotou velká spokojená rodina, kariérní úspěch ve firmě, uznání od veřejnosti či plné břicho, vše je v pořádku a možné. Tak si to napište a řiďte se tím. I zde platí, čím konkrétnější, tím lepší a hlavně pro vás jasnější. Pomůže vám to k sebepotvrzení. Dostanete se tak blíž k vlastní osobě.

SEZNAMTE SE S RŮZNÝMI VRSTVAMI VAŠÍ OSOBNOSTI

a) Jaká je ideální verze vás samotných (nemluví sprostě, pracující, umět 8 jazyků, věří si, úspěšný v práci … cokoliv)

b) Jaká je skutečnost, jací jste, jak se cítíte (chytrý, hloupý, náročný, nejistý, výbušný, tlustý, trpělivý, závistivý, tolerantní, hubený, zábavný …)

c) Jací chcete být. Vždy je to něco mezi ideálním cílem a skutečností. Ideál je nedosažitelný, ale někde na cestě k němu je reálně zvládnutelný cíl. (např. Přestane používat ty nejhrubší výrazy, 2x týdně se hýbe … )

PROPOJTE CÍLE, HODNOTY A OSOBNOSTNÍ VLASTNOSTI

Vezměte si barevné tužky či zvýrazňovače. Zakroužkujte první cíl, k němu najděte odpovídající hodnotu a následně vlastnost s kategorií jaká je skutečnost a jací chcete být a označte je stejnou barvou. Například k cíli domluvit se anglicky se hodí hodnota vzdělání, třeba i vnitřní spokojenost a z vlastností například trpělivost, náročnost, silnější vůle …

Poté zapátrejte po rozporech, jestliže chcete mít hodně kamarádů, ovšem ve skutečnosti jste závistivý, je vaše vlastnost v rozporu s vaším cílem. Berte to jako cennou informaci a radu proto, aby jste se svou závistivost snažili redukovat. Zbavte se toho. Tímto krokem za pomocí zvýrazňovačů si uděláte pořádek ve svém směřování. Věřte, že věci psané na papíře dělají hodně. Řád a přehled jsou pro spokojenost nezbytné.

ZAČNĚTE SI UVĚDOMOVAT SITUACE, VE KTERÝCH ŘÍKÁTE NĚCO JINÉHO, NEŽ VNITŘNĚ CÍTÍTE. TO JE VELMI DŮLEŽITÉ

Nemám teď ovšem na mysli momenty, kdy to prakticky nejde. Například nadřízenému, nebo soudci neřeknete jaký to je lempl i kdybyste si to zcela upřímně mysleli. Případů, kdy to jde , je většina a na těch začněte pracovat pomocí pravidla: KDYŽ CHCI ŘÍCT ANO, ŘEKNU ANO. KDYŽ CHCI ŘÍCT NE, ŘEKNU NE. Nevrhejte se hned do nejhlubší vody, nehádejte se s nikým, zkrátka volně a svobodně vyjádřete svůj názor, to jak to cítíte. Když se vás někdo například zeptá: „Máš rád svíčkovou? Já ji zbožňuji.“ Pokud vy jí rádi nemáte, nebojte se, že přijdete o přízeň tazatele a odpovězte záporně v souladu s tím, jak to doopravdy cítíte. „Ne, nemusím ji, ale je pravda, že spousta lidí se po ní může utlouct.“ Nejprve se pouštějte do lehčích zvládnutelných situací a neodsuzujte se, když nedokážete upřímně projevit svůj názor v obtížnější situaci. Jen tréninkem se to bude zlepšovat. Postupně se k tomu dopracujete.

KDYŽ VÁS NĚKDO POCHVÁLÍ, KOUKNĚTE MU DO OČÍ A ŘEKNĚTE: DĚKUJI.

Žádné shazování a odmítání.

KAŽDÝ DEN SI PIŠTE, CO BUDETE DĚLAT V DEN NÁSLEDUJÍCÍ

Někomu stačí dvě tři poznámky, někdo si napíše věcí víc. Záleží na vás. Dbejte ovšem na to, aby tam byl alespoň jeden úkol, který vede k vaším cílům.

Toto je jednoduchý základ na kterém můžete začít stavět svou sebedůvěru. Mnoho lidí si článek ovšem přečte, a tím to pro ně končí. Časem zapomenou a jejich sebedůvěra stagnuje, nikam se nepohne. To, že nemáte čas, jsou jen výmluvy. Začněte hned!

5 virálních videí, která vás zvednou ze židle

Sesbírali jsme hodně zajímavá virální videa, která vás nenechají v klidu. Pořád přemýšlíte, jak je možné, že během několika dnů po uveřejnění sesbírají návštěvnost v řádu několika milionů? Podívejte se na ně!

Mnoho značek, vlogerů i influencerů se snaží vytvořit virální obsah. Není to jednoduché, kreativita ani super originální nápad nestačí. Je potřeba trochu magie. Virální obsah dnes nevzniká jen na YouTube, ale stále častěji jsme svědky virtálů na sociálních sítí jako je Instagram, Facebook či TikTok. Podívejte se na seznam sociálních sítí a jejich oblíbenost v České republice.

Osvoboď se

Reklama, která zobrazuje navázaný životní styl, se který možná budete rezonovat v první minutě. Poté se ale stane to, co byste nečekali. Virální video neziskové orgranizace, které dosáhlo více jak 3,5 mionové sledovanosti.

Myčka vs. Holub

Chcete vytvořit virální video? Toto minutové videjko získalo již více jak 6 milionů shlédnutí. Někdy jednoduchost v kominaci s „hloubostí“ prostě vyhrává.

Videokonference v reálném životě

Jak by asi vypadala skype videokonference v reálu? Skvělá parodie s více než 4,5 milionu shlédnutí.

Danny Macaskill na kole

Jeden z nejzajímavějších sportovců světa Danny pustil na svět další své video. Téměř 18 milionů shlédnutí, bez komentáře! Musíte vidět.

Žetíky? Jo tak to by nám šlo!

Eh, jak to vypadá, žertíky tenhle rok půjdou do videí! Aneb jak vyděsit přítelkyni, která miluje kočky 🙂