Štítek: ekonomika

Skandální odhalení globálního plýtvání s jídlem

[box type=“shadow“ ]Určitě jste si už někdy položili otázku typu, proč je takový problém nakrmit 1 miliardu lidí v Africe, když vyspělé státy přímo praskají ve švech, co se zásob jídla týče?[/box]

Odpověď je jednoduchá, vše závisí na penězích, jež by musely být investovány do transportu potravy, do státu periferie. A protože by sáty prvního světa stála doprava velké množství peněz, tak se neobjevuje žádná jiná možnost, než přebytečné jídlo vyhazovat! A to i v případě, že ve světě vládne vysoká nezaměstnanost a značně vysoký počet bezdomovců, kteří by byli vděčni i za kus chleba.

Tristram Stuart: Revoluce v plýtvání jídlem

Důležitou osobou, která ovlivnila program proti plýtvání s jídlem, je Tristram Stuart. Vítěz mezinárodního oceněni životního prostředí, a zároveň bojovník za nesmyslné plýtvání jídlem. V roce 2006 vydal svou první knihu „The Bloodless revolucion“, kde pojednává o strašné skutečnosti, která se děje téměř všude v Evropě a Americe.

Většina farmářů je nucena své potraviny, které nesplňují přísná kritéria supermarketů, co se týče tvaru a velikosti, vyhazovat. Tímto způsobem dojde k zbytečnému plýtvání se zdravými potravinami, které pouze nejsou esteticky dokonalé. Tristram také vypraví o nejmenovaném farmáři, který pěstoval špenát a  investoval do své plantáže vysokou peněžní sumu, však nakonec svůj špenát nesklidil, neboť mezi ním vyrostl plevel. Nesklidil ho i přesto, že byl špenát zdravý a bez úhony.

Zdeformované brambory, které nemají šanci dostat se na trh, nakonec většinou končí v koši.
Fotografie: spindly sweets, od jbloon licencováno pod CC BY 2.0

 

Největší spotřeba jídla se přičítá Spojeným státům, které mají enormní zásobárnu jídla. Zde se vypěstuje 4x více potravin, než jsou lidé schopni spotřebovat. 4x více potravin, kterými bychom byli schopni nakrmit obyvatele Afriky, Američani bezmyšlenkovitě vyhodí do koše. Naštěstí ve Francii, kde se také bojuje s problematikou zbytečného plýtvání jídlem, uspěl projekt, který reaguje na problém globálního plýtvání. V supermarketech se začaly prodávat o polovinu levnější potraviny, které nesplňovaly estetická kritéria. S údivem se projekt chytil a během par hodin bylo vyprodáno.

Fotografie: waste of food, od jbloom, je licencována pod CC BY 2.0

Bohužel ale výše zmiňovaný projekt není provozován ve všech zemích. A o aktuální problematice plýtvání jídlem, nechce žádný ze supermarketů promluvit, neboť by utrpěla jeho pověst. Své popelnice si pečlivě stráží a zamykají, proto je složité jejich obsah aspoň zdokumentovat.

Šokující fakta o farmaceutickém průmyslu

Zdraví je nejdůležitějším předpokladem, které stojí na prvním místě v žebříčku nejžádanějších potřeb lidstva. Každý chce vést zdravý a spokojený život bez úhony. Proto je pro nás farmaceutický průmysl tak důležitý, neboť stále nové výzkumy, nám přímo zaručují přežití. Tím pádem se jedna  o jeden z nejefektivnějších, nejvýdělečnějších a zároveň nejzneužitelnějších bussinesu vůbec.

A právě díky tomuto faktu, bychom si my, jakožto pacienti, zasloužili vědět, co vše se ve farmaceutickém průmyslu děje a jaké léky vlastně užíváme.

John Virapen: Nežádoucí účinek smrt

Jistý britský lékař jménem John Virapen, na základě negativních zkušeností, jenž nasbíral za své lékařské praxe, neunesl tíhu svého špatného svědomí a napsal knihu s názvem Nežádoucí účinek: Smrt.

Pojednává o problematice očkování a léků, které mají negativní dopad na pacientovo zdraví.

Nemoci pouze potlačujeme

Nejhorší na této skutečnosti je, že lékařům vlastně nejde o to, aby se pacient vyléčil, nýbrž o to, aby se s nemocí vrátil. Proto drtivá většina léku neslouží k tomu, aby nemoc zahubila, ale pouze potlačila. Dnes už se málo v které oblasti najde lékař, jenž by měl opravdový zájem o lidské zdraví. Každý chce totiž vydělat a to nejlehčím způsobem, který existuje.

Nežádoucí účinky léků

Dr. Virapen přikládá důležitost k pozornějšímu čtení příbalových letáčků a zajímali se o nežádoucí účinky léků. Protože pro celou řadu schválených léku neexistuje dlouhodobá studie, o to víc je pravděpodobné, že se nežádoucí účinek dostaví.

Záleží na smlouvě, jaké dostanete léky

Sami jste si určitě všimli, že vám lékař při předepsání léků nabídne pouze ty léky, s jejímiž distributory má podepsanou smlouvu. Nejvíce si této situace mohou všimnou ženy na gynekologické ambulanci, kde jim lékařka nabízí omezený počet antikoncepce. Neboť podle Virapena, zaplatí farmaceutický průmysl ročně osm set padesát tisíc za jednoho lékaře, aby lidem předepisoval jejich léky. A o to horší je, že se v poslední době farmaceutický průmysl zaměřuje na to, co je našemu srdci nejblíže, na děti.

 

33602814_7750651a44_z

Fotografie: pills, od Mattza je licencovaná pod CC BY 2.0

Fond Amundi Funds Index Equity North America – Divoká karta 2014

Fotografie „Stock Crash“ od „Alper Çuğun“ licencována pod CC BY 2.0.
Fotografie „Stock Crash“ od „Alper Çuğun“ licencována pod CC BY 2.0.

V portfoliu každého investora by rozhodně neměl chybět trh akciových společností v Severní Americe, dobře znám také jako nejrozvinutější trh na světě. V případě konzervativnějšího přístupu a diverzifikačních opatření můžete využít investici do fondu Amundi Funds Index Equity North America. Tento fond navíc získal divokou kartu pro rok 2014.

Fond Amundi Funds Index Equity North America

Jak vyplývá ze samotného názvu investicí do fondu Amundi Funds Index Equity North America de facto investujete do akciových společností v Severní Americe (celých 90% tvoří firmy z USA). Diverzifikace je v rámci 700 velkých amerických společností, které mají ve většině případů celosvětovou působnost.

Amundi Funds Index Equity North America je fond tzv. indexový, který se vyznačuje svými typicky nízkými náklady. V České republice je bohužel stále přehlížen, nicméně právě díky nízkým vstupním a správcovským poplatkům je očekáván jeho nárůst v oblíbenosti. Díky roku 2013, který se negativně podepsal na řadě podílových fondů, jež si nevydělaly mnohdy ani na své poplatky, se očekává konkurenční boj právě v poplatkové části investičních produktů.

Dle společnosti Amundi je doporučený termín držení minimálně 5 let. Riziko a výnosový profil byl stnoven na úroveň 6 (z hodnot 1-7). Vstupní poplatek je 4,5%. Výstupní poplatek je na úrovni 0%. V dosavadní výkonnosti se fondu Amundi Funds Index Equity North America vede velmi dobře. V minulém roce (2013) se jednalo o roční zhodnocení 23,7% (pro úplnost v roce 2009 cca 24%, v roce 2010 cca 22,7%, v roce 2011 cca 2,9% a v roce 2012 cca 12,7%).

Více informací o fondu Amundi Funds Index Equity North America (ISIN: LUO389812347) najdete zde >>

Ekonomické a investiční očekávání

Ekonomická očekávání

Očekává se mírné ekonomické oživení. V Evropě bychom se měli dočkat postupné stabilizace a ekonomika USA vypadá ještě o trochu lépe. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) by růst globální ekonomiky měl překonat 3,5%. Pozitivně působí i predikce o očekávaném oživení ekonomik rozvíjejících se států, jako je např. Brazílie, Indie nebo Rusko. V Číně se naopak předpokládá mírné zpomalení růstu.

V případě České republiky se očekává mírný růst – v některých sektorech to můžeme pozorovat ihned v prvních měsících roku 2014. K oživení ekonomiky se snažila přispět i ČNB svými intervencemi (otázka nakolik to bude skutečně efektivní způsob z dlouhodobého hlediska).

Národní růst ekonomik je do velké míry nyní ovlivňován měnovou politikou světových centrálních bank. Každé zasedání rady guvernérů FEDu je nejen ostře sledováno, ale také výrazně ovlivňuje investiční nálady na světových trzích. Je potřeba být velmi opatrný v osobních očekáváních. I pouhé zmínky o omezování přísunu dalších peněz z úst FEDu totiž vedou k nemalým propadům na trzích (např. polovina roku 2013).

Kam investovat

Kdo neriskuje, nevydělá. Konzervatismus se rozhodně nemusí už vyplácet. Většina konzervativních dluhopisů zaznamenala dokonce negativní zhodnocení. Trhy s komoditami na tom nebyl také dobře a zlato nejen že propadlo téměř o celou třetinu, ale dokonce vyvolalo ostré rozepře o tom, zda nepřikládáme příliš velkou váhu historii. Pravidla hry se dost možná změnily a to, co se stalo „loni“, nemusí platit „letos“ a vůbec nemusí platit už „nikdy“.

Kam investovat, ptáte se?

Ať budete mít přístup k jakýmkoli investičním doporučením, nezapomínejte na jedno – příliš mnoho investorů prodělá na tom, že se snaží trefit do ideální doby nákupu a prodeje. Ve skutečnosti se však chovají právě naopak – kupují na vrcholu a prodávají v době největších propadů. Namísto toho spíše zkuste spíše volit pravidelné investování než jednorázové a ještě více diverzifikujte.

Česká internetová ekonomika

Virtuální ekonomika

 Fotografie „The Colour Economy: Frantic on Vimeo“ od „Jer Thorp“ licencována pod CC BY 2.0.

Ruku na srdce, bez internetu by to už v téhle době nešlo! ‚Touto dobou‘ je myšlena druhá dekáda jednadvacátého století a ‚to‘ je myšleno všechno! Online zpravodajství, online informace, online vzdělávání, online zábava, online sociální sítě, online reklama, ale také online obchody.

Více než padesát let staré médium se v průběhu roků zcela proměnilo. Původní myšlenkou bylo vyvinout počítačovou síť pro americké vojáky kvůli lepší vzájemné komunikaci během studené války. Po několika letech se stal ovšem z internetu fenomén a de facto zdroj na peníze.

I čeští uživatelé hojně vydělávají díky internetu. A právě díky nim vydělává i celá Česká republika. Konkrétně si přijde Česká republika každý rok na přibližně 350 miliard korun tzv. elektronickým podnikáním.

Pokud se řekne elektronické podnikání, potažmo internetové podnikání, většině lidí jako první naskočí v mysli internetový obchod, tzv. e-shop. Pro zajímavost, od jara 2012 k prosinci 2013 jich na českém internetovém trhu přibylo přibližně 14 tisíc. V současné době počet e-shopů čítá více než 35 000. Za rok 2013 vygenerovali české internetové obchody obrat přibližně 58 miliard, což ve výsledku je necelá jedna šestina celkové částky, která Česká republika získá elektronickým podnikáním.

Ve světě je internetový byznys je daleko rozšířenější možností výdělku a vytváří větší zisky jak pro jedince, firmy, korporátní, nadnárodní společnosti a tím i pro samotné státy. Česká republika je podle odhadů v tomto odvětví zpožděná přibližně o 10 let. Dá se tedy předpokládat, že internetová ekonomika v ČR v následujících letech poroste. Jak se bude lišit realita od predikce, na to nám odpoví až následující měsíce a roky.