potraviny Archivy - DatlujTo.cz

Skandální odhalení globálního plýtvání s jídlem

[box type=“shadow“ ]Určitě jste si už někdy položili otázku typu, proč je takový problém nakrmit 1 miliardu lidí v Africe, když vyspělé státy přímo praskají ve švech, co se zásob jídla týče?[/box]

Odpověď je jednoduchá, vše závisí na penězích, jež by musely být investovány do transportu potravy, do státu periferie. A protože by sáty prvního světa stála doprava velké množství peněz, tak se neobjevuje žádná jiná možnost, než přebytečné jídlo vyhazovat! A to i v případě, že ve světě vládne vysoká nezaměstnanost a značně vysoký počet bezdomovců, kteří by byli vděčni i za kus chleba.

Tristram Stuart: Revoluce v plýtvání jídlem

Důležitou osobou, která ovlivnila program proti plýtvání s jídlem, je Tristram Stuart. Vítěz mezinárodního oceněni životního prostředí, a zároveň bojovník za nesmyslné plýtvání jídlem. V roce 2006 vydal svou první knihu „The Bloodless revolucion“, kde pojednává o strašné skutečnosti, která se děje téměř všude v Evropě a Americe.

Většina farmářů je nucena své potraviny, které nesplňují přísná kritéria supermarketů, co se týče tvaru a velikosti, vyhazovat. Tímto způsobem dojde k zbytečnému plýtvání se zdravými potravinami, které pouze nejsou esteticky dokonalé. Tristram také vypraví o nejmenovaném farmáři, který pěstoval špenát a investoval do své plantáže vysokou peněžní sumu, však nakonec svůj špenát nesklidil, neboť mezi ním vyrostl plevel. Nesklidil ho i přesto, že byl špenát zdravý a bez úhony.

Zdeformované brambory, které nemají šanci dostat se na trh, nakonec většinou končí v koši. — Fotografie: spindly sweets, od jbloon licencováno pod CC BY 2.0

Největší spotřeba jídla se přičítá Spojeným státům, které mají enormní zásobárnu jídla. Zde se vypěstuje 4x více potravin, než jsou lidé schopni spotřebovat. 4x více potravin, kterými bychom byli schopni nakrmit obyvatele Afriky, Američani bezmyšlenkovitě vyhodí do koše. Naštěstí ve Francii, kde se také bojuje s problematikou zbytečného plýtvání jídlem, uspěl projekt, který reaguje na problém globálního plýtvání. V supermarketech se začaly prodávat o polovinu levnější potraviny, které nesplňovaly estetická kritéria. S údivem se projekt chytil a během par hodin bylo vyprodáno.

Fotografie: waste of food, od jbloom, je licencována pod CC BY 2.0

Bohužel ale výše zmiňovaný projekt není provozován ve všech zemích. A o aktuální problematice plýtvání jídlem, nechce žádný ze supermarketů promluvit, neboť by utrpěla jeho pověst. Své popelnice si pečlivě stráží a zamykají, proto je složité jejich obsah aspoň zdokumentovat.

Sůl – koření nebo bílý jed?

pořízeno redaktorkou Evženou Janovskou — Pořízeno Evženou Janovskou

Sůl má mnoho příznivců i odpůrců mezi laiky i mezi odborníky. Zastánci solení tvrdí, že naše tělo potřebuje sůl ke své správné funkci, že slaná chuť je jednou ze čtyř základních chutí, jídlo bez soli je jídlo bez chuti. Odpůrci soli nazývají sůl bílým jedem a příčinou onemocnění srdce a ledvin. Kdo z nich má pravdu?

Co je sůl a proč ji naše tělo potřebuje

Sůl je anorganická sloučenina, tvořená chlórem a sodíkem. Chemický název běžné soli je chlorid sodný (NaCl). Sůl je pro naše tělo hlavním zdrojem sodíku, bez kterého se naše tělo neobejde. Sodík je hlavní minerál mimobuněčných tekutin, který spolu s draslíkem, hlavním minerálem tekutin uvnitř buněk, udržuje v našem těle rovnováhu tekutin. Sodík ovlivňuje nervosvalovou funkci, aktivitu srdce, účastní se řízení tlaku krve, stimuluje činnost ledvin, podporuje vstřebávání živin, např. aminokyselin, glukózy, je nezbytný pro tvorbu červených krvinek. Chlór je potřebný pro tvorby kyseliny chlorovodíkové (HCl) v žaludku, bez nichž bychom nebyli schopni strávit potravu. Sůl patří mezi konzervační prostředky, používá se také k ochucení jídla, stejně jako koření. Denní potřeba sodíku je cca 1 g, což odpovídá 2,5 g chloridu sodného. Za bezpečné množství přijatého sodíku se považuje 6 g, což odpovídá 15 g soli. Naše tělo potřebuje sůl, avšak pokud jí konzumujeme nadbytek, stává se pro nás jedem a příčinou nemocí srdce a ledvin.

Kdy nám sůl škodí

Pro naše zdraví je špatné pokud je soli nedostatek nebo pokud je jí nadbytek. Jelikož se sůl přidává do mnoha potravinových výrobků, i když radikálně snížíme solení, nebudeme trpět nedostatkem sodíku. K nedostatku sodíku může dojít pouze ve výjimečných případech, např. při dlouhotrvajících průjmech, nadměrném pocení. Většinou nám hrozí rizika způsobená nadbytkem sodíku, tj. nadbytečnou konzumací soli. Nadbytek soli brzdí vylučování odpadů látkové výměny i vylučování močoviny, čímž zhoršuje ekzémy, revmatismus a dnu. Přemíra soli váže vodu v těle, působí otoky, čímž nejen zbrzdí hubnutí, vlivem otoků se zvyšuje množství krve, a následně i krevní tlak. Nadbytek soli podporuje vysoký krevní tlak, selhání srdce, infarkt myokardu, cévní mozkové příhody a také nemoci ledvin. Nadměrná konzumace soli je zátěž pro ledviny, nejen díky zadržování vody v těle, ale také díky zhoršenému vylučování odpadů látkové výměny. Není sůl jako sůl Existuje několik druhů soli, které se liší kvalitou. Nejméně kvalitní je běžná kuchyňská sůl, o něco málo kvalitnější je kamenná sůl. Mořská sůl je kvalitní, je vhodnější než kuchyňská nebo kamenná sůl. Nejkvalitnější sůl je krystalická sůl, himalájská. Himalájská sůl se snadno vstřebá, její přebytky na rozdíl od běžné kuchyňské a kamenné soli bez problémů a vedlejších účinků vyloučí. Kvalitu himalájské soli zvyšuje obsah dalších minerálů, vápníku, draslíku, hořčíku, jódu, zinku i železa. Její nevýhodou je vyšší cena.

Jak předejít nemocem z nadbytku solení

Především je třeba snížit obsah soli v jídle a to nejen tím, že budeme méně solit. Sůl je obsažená v mnoha potravinách, některé potraviny jí obsahují nadbytek. Je proto třeba číst složení výrobků na obalu a vybírat si takové potraviny, které neobsahují nadbytek soli. Mezi potraviny s vysokým obsahem soli patří např. nakládaná zelenina, zeleniny v kyselých nálevech, různé slané pochoutky, např. bramborové lupínky, slané oříšky, tyčinky nebo preclíky, solená a uzená masa, uzeniny, masové a zeleninové konzervy, tavené sýry, instantní potraviny, polotovary, masové a zeleninové vývary v kostkách, některé minerální vody a jídla typu fast food, např. hamburgery, hranolky apod. Naopak základní potraviny jako je např. mouka, mouka, brambory, obiloviny, zelenina, mléko, syrové maso, čerstvé ovoce, zelenina obsahují málo soli. Sůl sice slouží k dochucování jídel, lze ji však zčásti nahradit šťávou z citronů, limetek, bylinkami, zelenými natěmi, např. pažitkou, kořením, některou pikantní zeleninou jako je např. křen česnek, cibule. Účinek sodíku snížíme také vyšším příjmem draslíku. Draslík najdeme ve většině potravin, mezi bohaté zdroje draslíku patří ovoce a zelenina, zejména banány, meruňky, brambory. Více draslíku najdeme také v syrových nebo minimálně tepelně upravených potravinách. Pro zvýšení příjmu draslíku je doporučováno sníst denně 5 porcí ovoce nebo zeleniny, přičemž jedna porce je 100 až 150 g, např. jedna meruňka.

7 potravin, které vám pomohou zachovat ‚chladnou hlavu‘

Porazit horko zmrzlinou je jedna z možností. Ale co to zkusit více zdravě?

[box type=“shadow“ ]Pod létem si vždy představíme dny strávené u bazénu nejlépe s vychlazeným pivem, nebo míchaným koktejlem. Pokud to nejsou přímo nápoje, tak si ulevujeme zmrzlinou, či dezertem přímo z chladničky. Uděláme vše pro to, abychom ze sebe setřásli to úmorné vedro a osvěžili se. Nenapadne nás ale, že potraviny, které vypadají jako pomocník při letním horkém počasí, mohou mít zcela opačný efekt.[/box]

Fotografie „Splash!“ od „Linn Pernille Photography LLC“ je licencována pod CC BY 2.0

Podle tradiční čínské medicíny existují zahřívací potraviny (jang) a ochlazující potraviny (jing). „Říká se, že ochlazující potraviny pomáhají ochladit tělo a odstranit z něho toxiny. Zatímco zahřívací potraviny zvyšují krevní oběh a vitální energii“, vysvětluje Kerry Bajaj, certifikovaný trenér pro zdraví na Eleven Eleven Wellness Center v New Yorku.

Po jakých potravinách bychom měli sáhnout, abychom zdravě osvěžili své tělo?

1) Okurka

Něco nejspíš bude na anglickém rčení – Be cool as a cucumber, čili buď v pohodě jako okurka. Právě tato zelenina dokáže dostatečně hydratovat tělo, aby se cítilo svěže během parního dne. Jedna možnost je si nakrájet okurku a smíchat ji například s hummusem, nebo pokud je vám extrémní teplo, tak si uděláte džus z velkého množství okurek a citronů a v průběhu celého dne se jím budete osvěžovat. Téměř okamžitě ucítíte, jak se vaše tělo ochlazuje.

Fotografie „cucumbers en route to pickledom“ od „Stacy Spensley“ je licencována pod CC BY 2.0

2) Meloun

Žádný den u vody by nebyl kompletní bez čerstvého melounu. „Právě meloun vašemu tělu prospívá“, říká Bajaj. Dále také dodává, že ochlazující potraviny, jako je například meloun, fungují jako klimatizace uvnitř těla. Zatímco v zimě vám zahřívací potraviny (maso, pálivé koření, kořenová zelenina) pracují v těle jako radiátor.

Fotografie „Pink Watermelon Love“ od „Pink Sherbet Photography“ je licencována pod CC BY 2.0

3) Broskve

Původní ovoce z Číny, které je další vhodnou potravinou do letního sluncem zalitého dne. Nejen, že jsou vynikající v tomto ročním období, ale také obsahují vysoké množství vitamínu A a C, které podporují zdravou kůži. Dále se také ideálně hodí do lehkého letního dezertu, jelikož obsahují jen okolo 40 cal.

Fotografie „Peaches“ od „Steve Snodgrass“ je licencována pod CC BY 2.0

4) Jablko

Dvě jablka, k tomu arašídové máslo, nejen jako perfektní osvěžení, ale také ideální pro nasycení. Jablka obsahují přibližně 4 gramy vlákniny na 95 kalorií. Obsahují také druh rozpustné vlákniny zvané pektin, který pomáhá zasytit tělo při pocitu hladu. Využívá se též při hubnutí.

Fotografie „Apples“ od „net_efekt“ je licencována pod CC BY 2.0

5) Ananas

Další ovoce, které pomůže v horkém dni. Jeho nejčastějším problémem je, že jde u něho těžko poznat jeho zralost. Podle barvy moc nezjistíme, musíme použít čich. Zralý plod má intenzivní vůni, která nám jednoznačně prozradí, že je ananas vhodný ke spotřebě. Pozor bychom si měli dávat na nezralé plody, jelikož obsahují zvýšené množství kyselin, které mohou podráždit dutinu ústní a poleptat sklovinu.

Fotografie „Pineapple“ od „Tatsuo Yamashita“ je licencována pod CC BY 2.0

6) Citron

Citron má neuvěřitelný chladicí účinek na organismus během letního parna. Dále také podporuje detoxikaci. Také každý ví, jak důležité je pít spoustu vody přes den, ale pít stále dokola obyčejnou čistou vodu může být nudné. Znovu a znovu odborníci doporučují přidat citron do vody, i proto že povzbuzuje chuť k napití se, a tak celkově vypijeme více tekutin během dne.

Fotografie „Lemons“ od „Andrew Comings“ je licencována pod CC BY 2.0

7) Cuketa

S touto zeleninou se můžeme setkat v několika barevných variací, od žluté až přes tmavě zelenou. Cuketa je bohatým zdrojem vitamínu C, fytonutrientů, manganů a minerálů. Právě minerály vám mohou pomoci chránit vaše tělo před volnými radikály, zvlášť v letních měsících, kdy je vaše tělo náchylnější ke spálení od sluníčka. Cuketa dále také podporuje tvorbu kolagenu a zdravý růst kostní tkáně.

Fotografie „Zucchini“ od „Jeremy Keith“ je licencována pod CC BY 2.0