motivace Archivy - DatlujTo.cz

7 kroků, jak zvýšit sebevědomí

15173467098_9110b5af34_z — Fotografie „229435“ od „Hard Quotes“ je licencována pod CC BY 2.0

Chcete si zvýšit své sebevědomí? Výhodou je, že své sebevědomí si může zvýšit naprosto každý z nás. Nezáleží na tom, kolik máte peněz, kde bydlíte, jestli máte rodinu či jakou vykonáváte profesi. Na zvýšení sebevědomí vám nepomůžou ani žádné chemické látky. Jedinou zaručenou a platnou metodou jak se naučit mít rád sám sebe, je práce na sobě samém. Potřebujete k tomu ovšem základní výbavu, a to vytrvalost, odhodlanost, touhu poznávat nové situace a chuť stát se lepším.

STANOVTE SI CÍLE

Člověk, který nemá cíle, jen bezduše proplouvá životem a nechá si všechno nasekat do cesty.

Pak ovšem nemůže čekat, že jeho sebedůvěra bude vysoká. Vypište si tedy své cíle na papír a formulujte je co nejkonkrétněji!

a) Napište si, čeho chcete dosáhnout následující půlrok (naučit se angličtinu, usmířit se s rodiči, s kamarády, získat určitou práci, začít číst knihy, přestat kouřit, zhubnout … )

b) Čeho chcete dosáhnout do dvou let (získat o čtvrtinu lepší plat, cítit se šťastněji, předělat byt … )

c) Co chcete dosáhnout cca do 10 let (umět kvalitně svou profesi, vybudovat firmu, řídit se sám sebou a nebrat ohled na ostatní …

HODNOTOVÝ SYSTÉM. NA ČEM VÁM ZÁLEŽÍ

Sepište si svůj vlastní žebříček hodnot. Jedině tak si potvrdíte co je pro vás opravdu důležité, na čem vám samotným opravdu záleží, a čím se budete následně řídit. Myslete na sebe, píšete ho vy. Neberte ohled na to, co je důležité pro ostatní. Jde tu o vás. O vaše hodnoty. Ať už je vaší hodnotou velká spokojená rodina, kariérní úspěch ve firmě, uznání od veřejnosti či plné břicho, vše je v pořádku a možné. Tak si to napište a řiďte se tím. I zde platí, čím konkrétnější, tím lepší a hlavně pro vás jasnější. Pomůže vám to k sebepotvrzení. Dostanete se tak blíž k vlastní osobě.

SEZNAMTE SE S RŮZNÝMI VRSTVAMI VAŠÍ OSOBNOSTI

a) Jaká je ideální verze vás samotných (nemluví sprostě, pracující, umět 8 jazyků, věří si, úspěšný v práci … cokoliv)

b) Jaká je skutečnost, jací jste, jak se cítíte (chytrý, hloupý, náročný, nejistý, výbušný, tlustý, trpělivý, závistivý, tolerantní, hubený, zábavný …)

c) Jací chcete být. Vždy je to něco mezi ideálním cílem a skutečností. Ideál je nedosažitelný, ale někde na cestě k němu je reálně zvládnutelný cíl. (např. Přestane používat ty nejhrubší výrazy, 2x týdně se hýbe … )

PROPOJTE CÍLE, HODNOTY A OSOBNOSTNÍ VLASTNOSTI

Vezměte si barevné tužky či zvýrazňovače. Zakroužkujte první cíl, k němu najděte odpovídající hodnotu a následně vlastnost s kategorií jaká je skutečnost a jací chcete být a označte je stejnou barvou. Například k cíli domluvit se anglicky se hodí hodnota vzdělání, třeba i vnitřní spokojenost a z vlastností například trpělivost, náročnost, silnější vůle …

Poté zapátrejte po rozporech, jestliže chcete mít hodně kamarádů, ovšem ve skutečnosti jste závistivý, je vaše vlastnost v rozporu s vaším cílem. Berte to jako cennou informaci a radu proto, aby jste se svou závistivost snažili redukovat. Zbavte se toho. Tímto krokem za pomocí zvýrazňovačů si uděláte pořádek ve svém směřování. Věřte, že věci psané na papíře dělají hodně. Řád a přehled jsou pro spokojenost nezbytné.

ZAČNĚTE SI UVĚDOMOVAT SITUACE, VE KTERÝCH ŘÍKÁTE NĚCO JINÉHO, NEŽ VNITŘNĚ CÍTÍTE. TO JE VELMI DŮLEŽITÉ

Nemám teď ovšem na mysli momenty, kdy to prakticky nejde. Například nadřízenému, nebo soudci neřeknete jaký to je lempl i kdybyste si to zcela upřímně mysleli. Případů, kdy to jde , je většina a na těch začněte pracovat pomocí pravidla: KDYŽ CHCI ŘÍCT ANO, ŘEKNU ANO. KDYŽ CHCI ŘÍCT NE, ŘEKNU NE. Nevrhejte se hned do nejhlubší vody, nehádejte se s nikým, zkrátka volně a svobodně vyjádřete svůj názor, to jak to cítíte. Když se vás někdo například zeptá: „Máš rád svíčkovou? Já ji zbožňuji.“ Pokud vy jí rádi nemáte, nebojte se, že přijdete o přízeň tazatele a odpovězte záporně v souladu s tím, jak to doopravdy cítíte. „Ne, nemusím ji, ale je pravda, že spousta lidí se po ní může utlouct.“ Nejprve se pouštějte do lehčích zvládnutelných situací a neodsuzujte se, když nedokážete upřímně projevit svůj názor v obtížnější situaci. Jen tréninkem se to bude zlepšovat. Postupně se k tomu dopracujete.

KDYŽ VÁS NĚKDO POCHVÁLÍ, KOUKNĚTE MU DO OČÍ A ŘEKNĚTE: DĚKUJI.

Žádné shazování a odmítání.

KAŽDÝ DEN SI PIŠTE, CO BUDETE DĚLAT V DEN NÁSLEDUJÍCÍ

Někomu stačí dvě tři poznámky, někdo si napíše věcí víc. Záleží na vás. Dbejte ovšem na to, aby tam byl alespoň jeden úkol, který vede k vaším cílům.

Toto je jednoduchý základ na kterém můžete začít stavět svou sebedůvěru. Mnoho lidí si článek ovšem přečte, a tím to pro ně končí. Časem zapomenou a jejich sebedůvěra stagnuje, nikam se nepohne. To, že nemáte čas, jsou jen výmluvy. Začněte hned!

Co nám často brání na cestě k úspěchu?

Často se obáváme vyzkoušet nové věci nebo vyzkoušet neobvyklé postupy. Obáváme se, že zkrátka neuspějeme. Strach z prohry je naším typickým lidským rysem a nikdo z nás nechce zažívat bolest z porážky. Bez porážek však úspěchu dosáhneme stěží.

Učte se z vlastních chyb , buďte vytrvalí a nepřestávejte hledat to správné řešení

Všichni jsme už zažili chuť porážky, když jsme se v životě pokoušeli dosáhnout některých věcí. A také víme, že z vlastních chyb se můžeme poučit a dosáhnout tak příště úspěchu. Když něco nového zkoušíme poprvé, je zde vždy velká pravděpodobnost, že se nám nezadaří. Dokonce i když máme zkušenosti a to správné know-how, neznamená to, že budeme nutně úspěšní. Jde hlavně o to, nepropadnout pocitu poraženectví a vytrvale věci zkoušet dál. Ovšem i těm co se nevzdávají a vytrvale na sobě pracují, se občas může stát, že neuspějí. V tomto případě bychom měli zjišťovat, proč se tak stalo a nepřestávat hledat to správné řešení.

Andrea měla zlost. Byla si jistá, že vymyslela nový způsob, který urychlí vyplácení peněz. Ve skutečnosti však tyto změny celý proces zpomalily. Cítila se hloupě a kritika, která padla na její osobu ze strany šéfa způsobila, že se cítila ještě hloupěji. Ovšem místo toho, aby celou věc vzdala, pokoušela se zjistit, kde je chyba. Došla k řešení, že nápad sám je dobrý a funkční, chyba tedy musela být v jeho implementaci. Stačilo jen znovu vyškolit úředníky a neúspěch se změnil v triumf.

Předpokládejte a minimalizujte rizika dopředu, s neúspěchem čas od času počítejte

Každá nová myšlenka představuje i určité riziko. U věci, která nebyla v minulosti vyzkoušena, vždy hrozí, že systém nebude fungovat přesně tak, jak bylo v našich představách. Zkuste tedy dopředu předpokládat a minimalizovat rizika, která by mohla nastat. Na škodu také není, mít v záloze alternativní řešení. Když nám selže nějaký plán, nebo koncept, obvykle upadneme do deprese a máme blízko k tomu, abychom všechno vzdali. Musíme se tedy vypořádat s tím, že ne všechno se vždy podaří a že čas od času musíme s neúspěchem počítat.

Andrea byla zničená. Byla si naprosto jistá, že její nápad urychlí vyplácení peněz. Ovšem navzdory jejímu úsilí to nefungovalo. „Jsem k ničemu,“ pomyslela si. Pokud by si Andrea udržela takový přístup, byla by nejen nešťastná, ale ani by se nemohla sebrat a pokusit se problém vyřešit.

Jak už bylo řečeno, musíme vzít na vědomí, že čas od času nás potká neúspěch, za což by se nikdo neměl stydět. Dyť neúspěch může být dalším krokem k úspěchu. Záleží jak se s ním vypořádáme a jak s ním naložíme. Záleží to na nás. V takové chvíli je dobré si připomenout všechny předchozí úspěchy, které mnohdy nastaly právě po podobných neúspěších. Neúspěch je dočasná záležitost. A když už jsme ho překonali minule, proč by jsme ho nepřekonali nyní?

Pracujte nad rámec svých povinností

Pokud chcete uspět, nestačí jen dobrá práce. Pokud se chcete opravdově posunout dopředu, musíte pracovat nad rámec svých povinností. Znát svůj cíl a najít na něj recept. Ten musí být ovšem lepší, než ho mají ostatní. Všichni úspěšní lidé začínali s myšlenkou na určitý cíl. Stanovení cílů a práce na jejich dosažení je prvním krokem na dlouhé cestě za úspěchem. Pokud víte, kam jdete a máte i plán, jak se tam dostat, budete schopni soustředit svou energii, svůj čas a emoce k vašemu cíli.

Buďte snílky, ale nezůstávejte jimi. Svůj cíl převeďte do konkrétní podoby

Vše obvykle začíná snem, vizí budoucnosti. A v tomto snu jsme třeba bohatí, slavní a šťastní. Většina lidí takové sny o vlastní budoucnosti mívá, ale v mnoha případech jejich sen zůstane bohužel jenom snem. Sny je tedy třeba přetavit v cíle, které se pak promění v realitu. Podstatné je, že nestačí mít jen neurčitou představu o našich cílech, ale spíše konkrétní podobu. Vždycky bude existovat obrovský rozdíl mezi lidmi, kteří po něčem touží, a těmi, kdo pro svůj sen i něco udělají. Když ale přeměníme své sny v cíle, přestávají být pouhými fantaziemi, ale stávají se konkrétními objekty, které můžeme umístit na naší „mapu vedoucí k úspěchu“.

Na budoucnost koukejte pozitivně

Nejlepší kapitál, který můžete do života dostat, je schopnost vypracovat si návyk vidět budoucnost pozitivně – tedy, že budoucnost před vámi je plná velkých věcí, že se vám bude dařit a že budete šťastní, že budete mít hezkou rodinu a krásný dům, že vás čeká úspěšná kariéra …

Jak se zbavit únavy?

Fotografie „Exhaustion“ od „Marc Parrish“ je licencována pod CC BY 2.0

Únava jako zdroj obtíží

Únava často vede k obavám a starostem a čím častěji se sní setkáváme, tím víc jsme unavení. Snižuje rovněž i fyzickou odolnost vůči nachlazení a stovkám dalších nemocí. Navíc může mít častá únava velmi negativní vliv na všechny oblasti našeho života. Jak je možné, že Winston Churchill ve svých sedmdesáti letech dokázal celé roky pracovat osmnáct hodin denně? Jak to vůbec dokázal? Do jedenácté dopoledne pracoval v posteli (diktoval příkazy, četl zprávy, telefonoval, vedl porady), po obědě si na hodinku zdříml, poté vstal a večer si znovu lehl a spal dvě hodiny. Zkrátka často odpočíval, takže byl čilý i dlouho po půlnoci.

Odpočinek versus psychické faktory

Odpočinek neznamená nicnedělání. Během odpočinku se tělo spravuje. Hodinové zdřímnutí, plus šestihodinový spánek v noci, jsou cennější než osm hodin nepřerušovaného spánku. Jaktože Henry Ford ve svých osmdesáti letech vypadal stále tak skvěle a svěže? Nikdy nestál, když si mohl sednout, a nikdy neseděl, když si mohl lehnout. Při únavě hrají také velkou roli psychické faktory. Z mentálních příčin se člověk unaví nejvíce. K únavě z fyzického původu dochází jen velmi zřídka. Všichni jistě známe a sportovci to jen můžou potvrdit, že fyzická námaha je spíše nabíjí příjemným pocitem. Je pro ně drogou. A proto i únava zdravého člověka se sedavým zaměstnáním je na sto procent zapříčiněna psychickými faktory. Jaké jsou ty psychické faktory, které takového člověka unaví v sedavém zaměstnání? Je to nuda, nechuť k práci, spěch, obavy, starosti, pocit marnosti, nedocenění … A jak se tomu tedy bránit? Naučte se relaxovat. A to i při práci. Relaxovat můžete ve volných chvílích téměř všude. Zkuste tyto jednoduché relaxační cvičení dělat každý den a uvidíte výsledek!

Relaxační cvičení

Lehněte si na postel, podlahu a co nejvíce se natáhněte.
Zavřete oči a řekněte si něco podobného jako například: „Nad hlavou mi svítí sluneční paprsky. Obloha je jasná a modrá. Nad světem vládne pokojná příroda a mír. A já jsem v souladu s celým světem.
Pomalu napněte prsty u nohou a uvolněte je. Napněte svaly na nohách a uvolněte je. Takto pomalu pokračujte směrem nahoru se všemi svaly a až ke krku a hlavě. Potom pomalu otáčejte hlavou ze strany na stranu. Mějte uvolněné všechny svaly. I mimické. Pokuste se odstranit vrásky z obličeje a čela. Dělejte to dvakrát denně.
Utište nervy pomalým a rovnoměrným hlubokým dýcháním. Takové dýchání je jednou z nejlepších metod na uklidnění nervů.

Co dalšího nám může pomoci proti únavě?

Únavu může taktéž způsobovat nemožnost svěřit se druhým se svými problémy. To často vede k psychickému napětí a následně k fyzickým bolestem. Na léčivé síle slov, na možnosti se volně a otevřeně vypovídat je přeci do značné míry založena už psychoanalýza od dob S. Freuda. Mezi dobré návyky, umožňující zbavit se únavy a starosti velmi účinně funguje i čistý stůl. Takový, který je zbavený všech papírů, které se netýkají právě řešeného problému. Už jen pohled na stůl zasypaným korespondencí, zprávami, poznámkami a neskutečným množstvím papírů v člověku vyvolává zmatek, chaos, obavy a napětí.

Příběhy ze života

Pacient požádal svého psychiatra, aby mu ukázal, co má v zásuvkách stolu. Lékař je otevřel a byly prázdné. Kromě psacích potřeb.

„Řekněte mi,“ ptal se pacient, „kde máte nevyřešené věci?“

„Jsou vyřešené.“

„A kde máte korespondencí?“ Vyzvídal dál pacient.

„Je vyřešená. Mám takový zvyk,dopis neodložím dřív, dokud na něj neodpovím. Vždycky sekretářce ihned nadiktuji odpověď.“

Později pacient doktorovi vyprávěl, jak mu tato příhoda změnila život. Jak on sám vyházel ze svého stolu přebytečné věci a jak teď všechny věci řeší okamžitě na místě. A jak díky tomu, že se mu nehromadí práce přestal mít i zdravotní problémy.

Mnozí podnikatelé se upracovali k smrti, protože se nenaučili rozdávat pokyny svým podřízeným. Všechno chtěli řešit sami …

Všichni určitě známe podobnou situaci. Představme si mladou dívku, která přijde unavená z práce, Bolí jí hlava a záda. Ani večeři nechce, chce se jí jen spát. Potom zazvoní telefon. Její přítel ji pozve, aby si šla někam zatancovat. Dívka okamžitě ožije rychle se obleče a běží do města. Tancuje do rána a když se vrátí domů, není vůbec unavená. Řada takovýchto podobných příkladů dokazuje, že citový postoj k věci je důležitější než fyzická námaha.

„Šťastní lidé jsou ti, kteří mají práci, která je baví. Kde je zájem, tam je i životní energie.“

Co ale dělat, když práce opravdu není moc zajímavá? Jedna dívka zaměstnaná v ropné společnosti měla jednu z nejnudnějších prací: vyplňovala formuláře, zapisovala do nich čísla a statistické údaje. Byla to taková otrava, že se v rámci sebezáchovy rozhodla, udělat si tu práci zajímavější. Jak? Rozhodla se soutěžit – sama se sebou. Sečetla archy, které vyplnila ráno, a potom se snažila tento počet překonat odpoledne. Potom spočítala archy za celý den a druhý den se pokusila udělat víc. Výsledek? Zanedlouho překonala své kolegyně , a hlavně odstranila nudu.

Správnými myšlenkami a změnou mentálního přístupu, můžeme udělat každé zaměstnání zajímavější. Uvědomte si, že asi polovinu svého života v bdělém stavu strávíte na pracovišti. A když nenajdete štěstí v práci, možná ho nenajdete ani někde jinde. Zájem o práci nejen odpoutá vaši pozornost od osobních problémů a starostí, ale v konečném důsledku může vést k povýšení a zvýšení platu.