Fotografie „Exhaustion“ od „Marc Parrish“ je licencována pod CC BY 2.0
Únava jako zdroj obtíží
Únava často vede k obavám a starostem a čím častěji se sní setkáváme, tím víc jsme unavení. Snižuje rovněž i fyzickou odolnost vůči nachlazení a stovkám dalších nemocí. Navíc může mít častá únava velmi negativní vliv na všechny oblasti našeho života. Jak je možné, že Winston Churchill ve svých sedmdesáti letech dokázal celé roky pracovat osmnáct hodin denně? Jak to vůbec dokázal? Do jedenácté dopoledne pracoval v posteli (diktoval příkazy, četl zprávy, telefonoval, vedl porady), po obědě si na hodinku zdříml, poté vstal a večer si znovu lehl a spal dvě hodiny. Zkrátka často odpočíval, takže byl čilý i dlouho po půlnoci.
Odpočinek versus psychické faktory
Odpočinek neznamená nicnedělání. Během odpočinku se tělo spravuje. Hodinové zdřímnutí, plus šestihodinový spánek v noci, jsou cennější než osm hodin nepřerušovaného spánku. Jaktože Henry Ford ve svých osmdesáti letech vypadal stále tak skvěle a svěže? Nikdy nestál, když si mohl sednout, a nikdy neseděl, když si mohl lehnout. Při únavě hrají také velkou roli psychické faktory. Z mentálních příčin se člověk unaví nejvíce. K únavě z fyzického původu dochází jen velmi zřídka. Všichni jistě známe a sportovci to jen můžou potvrdit, že fyzická námaha je spíše nabíjí příjemným pocitem. Je pro ně drogou. A proto i únava zdravého člověka se sedavým zaměstnáním je na sto procent zapříčiněna psychickými faktory. Jaké jsou ty psychické faktory, které takového člověka unaví v sedavém zaměstnání? Je to nuda, nechuť k práci, spěch, obavy, starosti, pocit marnosti, nedocenění … A jak se tomu tedy bránit? Naučte se relaxovat. A to i při práci. Relaxovat můžete ve volných chvílích téměř všude. Zkuste tyto jednoduché relaxační cvičení dělat každý den a uvidíte výsledek!
Relaxační cvičení
- Lehněte si na postel, podlahu a co nejvíce se natáhněte.
- Zavřete oči a řekněte si něco podobného jako například: „Nad hlavou mi svítí sluneční paprsky. Obloha je jasná a modrá. Nad světem vládne pokojná příroda a mír. A já jsem v souladu s celým světem.
- Pomalu napněte prsty u nohou a uvolněte je. Napněte svaly na nohách a uvolněte je. Takto pomalu pokračujte směrem nahoru se všemi svaly a až ke krku a hlavě. Potom pomalu otáčejte hlavou ze strany na stranu. Mějte uvolněné všechny svaly. I mimické. Pokuste se odstranit vrásky z obličeje a čela. Dělejte to dvakrát denně.
- Utište nervy pomalým a rovnoměrným hlubokým dýcháním. Takové dýchání je jednou z nejlepších metod na uklidnění nervů.
Co dalšího nám může pomoci proti únavě?
Únavu může taktéž způsobovat nemožnost svěřit se druhým se svými problémy. To často vede k psychickému napětí a následně k fyzickým bolestem. Na léčivé síle slov, na možnosti se volně a otevřeně vypovídat je přeci do značné míry založena už psychoanalýza od dob S. Freuda. Mezi dobré návyky, umožňující zbavit se únavy a starosti velmi účinně funguje i čistý stůl. Takový, který je zbavený všech papírů, které se netýkají právě řešeného problému. Už jen pohled na stůl zasypaným korespondencí, zprávami, poznámkami a neskutečným množstvím papírů v člověku vyvolává zmatek, chaos, obavy a napětí.
Příběhy ze života
Pacient požádal svého psychiatra, aby mu ukázal, co má v zásuvkách stolu. Lékař je otevřel a byly prázdné. Kromě psacích potřeb.
„Řekněte mi,“ ptal se pacient, „kde máte nevyřešené věci?“
„Jsou vyřešené.“
„A kde máte korespondencí?“ Vyzvídal dál pacient.
„Je vyřešená. Mám takový zvyk,dopis neodložím dřív, dokud na něj neodpovím. Vždycky sekretářce ihned nadiktuji odpověď.“
Později pacient doktorovi vyprávěl, jak mu tato příhoda změnila život. Jak on sám vyházel ze svého stolu přebytečné věci a jak teď všechny věci řeší okamžitě na místě. A jak díky tomu, že se mu nehromadí práce přestal mít i zdravotní problémy.
Mnozí podnikatelé se upracovali k smrti, protože se nenaučili rozdávat pokyny svým podřízeným. Všechno chtěli řešit sami …
Všichni určitě známe podobnou situaci. Představme si mladou dívku, která přijde unavená z práce, Bolí jí hlava a záda. Ani večeři nechce, chce se jí jen spát. Potom zazvoní telefon. Její přítel ji pozve, aby si šla někam zatancovat. Dívka okamžitě ožije rychle se obleče a běží do města. Tancuje do rána a když se vrátí domů, není vůbec unavená. Řada takovýchto podobných příkladů dokazuje, že citový postoj k věci je důležitější než fyzická námaha.
„Šťastní lidé jsou ti, kteří mají práci, která je baví. Kde je zájem, tam je i životní energie.“
Co ale dělat, když práce opravdu není moc zajímavá? Jedna dívka zaměstnaná v ropné společnosti měla jednu z nejnudnějších prací: vyplňovala formuláře, zapisovala do nich čísla a statistické údaje. Byla to taková otrava, že se v rámci sebezáchovy rozhodla, udělat si tu práci zajímavější. Jak? Rozhodla se soutěžit – sama se sebou. Sečetla archy, které vyplnila ráno, a potom se snažila tento počet překonat odpoledne. Potom spočítala archy za celý den a druhý den se pokusila udělat víc. Výsledek? Zanedlouho překonala své kolegyně , a hlavně odstranila nudu.
Správnými myšlenkami a změnou mentálního přístupu, můžeme udělat každé zaměstnání zajímavější. Uvědomte si, že asi polovinu svého života v bdělém stavu strávíte na pracovišti. A když nenajdete štěstí v práci, možná ho nenajdete ani někde jinde. Zájem o práci nejen odpoutá vaši pozornost od osobních problémů a starostí, ale v konečném důsledku může vést k povýšení a zvýšení platu.