Skandální odhalení globálního plýtvání s jídlem

[box type=“shadow“ ]Určitě jste si už někdy položili otázku typu, proč je takový problém nakrmit 1 miliardu lidí v Africe, když vyspělé státy přímo praskají ve švech, co se zásob jídla týče?[/box]

Odpověď je jednoduchá, vše závisí na penězích, jež by musely být investovány do transportu potravy, do státu periferie. A protože by sáty prvního světa stála doprava velké množství peněz, tak se neobjevuje žádná jiná možnost, než přebytečné jídlo vyhazovat! A to i v případě, že ve světě vládne vysoká nezaměstnanost a značně vysoký počet bezdomovců, kteří by byli vděčni i za kus chleba.

Tristram Stuart: Revoluce v plýtvání jídlem

Důležitou osobou, která ovlivnila program proti plýtvání s jídlem, je Tristram Stuart. Vítěz mezinárodního oceněni životního prostředí, a zároveň bojovník za nesmyslné plýtvání jídlem. V roce 2006 vydal svou první knihu „The Bloodless revolucion“, kde pojednává o strašné skutečnosti, která se děje téměř všude v Evropě a Americe.

Většina farmářů je nucena své potraviny, které nesplňují přísná kritéria supermarketů, co se týče tvaru a velikosti, vyhazovat. Tímto způsobem dojde k zbytečnému plýtvání se zdravými potravinami, které pouze nejsou esteticky dokonalé. Tristram také vypraví o nejmenovaném farmáři, který pěstoval špenát a  investoval do své plantáže vysokou peněžní sumu, však nakonec svůj špenát nesklidil, neboť mezi ním vyrostl plevel. Nesklidil ho i přesto, že byl špenát zdravý a bez úhony.

Zdeformované brambory, které nemají šanci dostat se na trh, nakonec většinou končí v koši.
Fotografie: spindly sweets, od jbloon licencováno pod CC BY 2.0

 

Největší spotřeba jídla se přičítá Spojeným státům, které mají enormní zásobárnu jídla. Zde se vypěstuje 4x více potravin, než jsou lidé schopni spotřebovat. 4x více potravin, kterými bychom byli schopni nakrmit obyvatele Afriky, Američani bezmyšlenkovitě vyhodí do koše. Naštěstí ve Francii, kde se také bojuje s problematikou zbytečného plýtvání jídlem, uspěl projekt, který reaguje na problém globálního plýtvání. V supermarketech se začaly prodávat o polovinu levnější potraviny, které nesplňovaly estetická kritéria. S údivem se projekt chytil a během par hodin bylo vyprodáno.

Fotografie: waste of food, od jbloom, je licencována pod CC BY 2.0

Bohužel ale výše zmiňovaný projekt není provozován ve všech zemích. A o aktuální problematice plýtvání jídlem, nechce žádný ze supermarketů promluvit, neboť by utrpěla jeho pověst. Své popelnice si pečlivě stráží a zamykají, proto je složité jejich obsah aspoň zdokumentovat.

Komunální volby 2014 – hledá se uklízečka

uklízečka
Fotografie „
No cleaning ladies“ od „solarnu“ licencována pod CC BY 2.0.

Společně s blížícími se volbami se ukazuje i jeden zajímavý trend. Politické strany a hnutí mají úzkostlivou potřebu uklízet.

Když úklid, tak důsledný

Vše začalo dobrou myšlenkou, kde hlavním cílem bylo odstranit z ulic odpadky a celkově občanům zpříjemnit pobyt ve městech. Alespoň tím, že to zde bude méně zapáchat. Netrvalo však dlouho a z této myšlenky se vyklubala poněkud větší vize. Ze slova úklid se stal tak trochu eufemismus.

Nyní je v plánu „uklidit“ nekompetentní politiky z konkurenčních stran, budeme uklízet narkomany a uklidíme i bezdomovce. Formuje se u nás jakási metla všeho smetí, bez ohledu na jeho původ. Všem je víceméně jasné, kdo je za tento všudypřítomný „nepořádek“ zodpovědný. Přece ti, kteří tu byli před námi. Otázkou zůstává, jak přesně bude tento proces probíhat. Úklid byl totiž v plánu i před čtyřmi lety a jediným výsledkem bylo metení volebních slibů pod koberec.

Smetí proti smetí

Už jen samotné předvolební aktivity vyprodukuji neuvěřitelné množství odpadního materiálu. Volební programy, letáky, billboardy. V blízkosti míst s výdejem těchto publikací a letáčků odpadkové koše přetékají a není téměř kam šlápnout. Jak chceme uklidit Prahu, Brno či jakýkoliv jiný uzemní celek, když díky kampani není běžný odpad kam dávat? Zbydou na to po volbách vůbec nějaké peníze?

Možná je na čase přestat mluvit o napravování škod spáchaných v minulosti a více se zaměřit na odvádění kvalitní práce v současnosti. Nemůžeme dokola mluvit o úklidu a z druhé strany dělat ještě větší nepořádek.