Slum světa aneb Bombaj…

4380598361_34f03b292c_o
Fotografie mumbai od Indi Samarajiva je licencována pod CC BY 2.0.

 

Touha po cestování je nezkrotná. Takže jsem si zase sbalila kufry, řekla „ahoj“ a vyrazila. Směr: Bombaj. Jediné, co si z cesty pamatuju, je, že trvala skoro 24 hodin, sečteno podtrženo. Do hotelu jsem se dostala jenom díky silným účinkům kafe. Zato to, co následovalo, byla pořádná facka na probuzení. Vešla jsem do pokoje a pod oknem slum. Domy, kterým se ani nedá říkat domy. Děti, které by z fleku mohly dělat reklamu na hlad. A já, která tam jenom stála.

Lidé

Myslela jsem si, že přejít o víkendu Václavské náměstí je nemožné. Omyl. Dostat se v 7 hodin ráno z hotelu v Bombaji je nemožné. Až na ulici si uvědomíte, jak je Indie přelidněná. A všichni ti lidé jdou vždycky tam, kam chcete vy. K Bráně Indie, k prádelně Dhobi Ghat, k muzeu Gándhího. Jenže po absolvování turistického okruhu bylo načase poznat ten neturistický. Opravdový. Tohle město je po architektonické stránce velmi krásné, ale zkrátka chudoba je hlavní vliv, který dotváří celý obraz Bombaje. Spolu s rodinou, která si každý den pro vodu chodí do studny, a  malým chlapcem, který by měl sedět ve škole a ne prodávat ananasy. Aspoň že chuťově výborné ananasy s oranžovým práškem, jehož složení jsem radši nechtěla vědět.  Ale přežila jsem.

DSCF1537
© Simona Burdová

 

Trošku jinak

Vždycky jsem chtěla být princeznou a nosit korunku. V Indii chtějí být dabbawalou a nosit bílou čapku.  Stovky kluků, mužů, pánů (na jedné ulici) roznášejících obědy svým zákazníkům z jejich domu do jejich kanceláře. Pak znova. Pak znova. Ne, pak znova ne. Pak mají chvilku pauzu. Jenže potom znova. 5 000 dabbawalů zvládne 200 000 obědů. Za den. Donáškové služby v České republice, styďte se.

2394853509_eb48a42caa_o
Fotografie Dabbawala od joshi daniel je licencována pod CC BY 2.0.

Znáte ten špalek, na kterém se štípe dříví? V Bombaji se tomu říká řeznictví. A křeslu na ulici kadeřnictví. Naštěstí nemocnice je pod střechou, v normální budově.

DSCF1668
© Simona Burdová

Pokud je tedy vaše dítě rozmazlené, neváží si toho, co má, prostě ho pošlete do Indie. Tady si uvědomí význam slova chudoba. Ale vy budete muset platit letenku.

Bangkok – orientální i západní

Fotografie "Bangkok skyline" od "Joan Campderrós-i-Canas" licencováno pod CC BY 2.0.

Fotografie Bangkok skyline od Joan Campderrós-i-Canas je licencována pod CC BY 2.0.

„Země úsměvů“ a v něm „Město andělů“ aneb Thajsko s hlavním městem Bangkok. Přesně tam mířily moje cestovatelské kroky a přesně tam i došly. Po plus mínus 12 hodinách, což znamená, že cestu do hotelu si vůbec nepamatuju. Ale za to si pamatuju na barevné střechy, věže malé i velké, ve spěchu jdoucího, evropsky vyhlížejícího úředníka a vedle něho až neuvěřitelně klidného mnicha v šafránovém hábitu. Kontrast vedle kontrastu.

Slumy vs. mrakodrapy

Baiyoke Tower II. se svými 82 podlažími a oproti němu chudinské domy o výšce 1 m podél železnice. Bangkok totiž není jenom o chrámech, kterých je tam mimochodem asi 500 (píšu asi, jelikož s mým počítáním jsem skončila u třetího chrámu), ale i zde žijí lidé, kteří se na noc přikrývají novinami. Jenže tyto dvě vrstvy, manažeři s chudáky, se potkají jedině v tuk-tuku. Pro nás nethajce, v typickém tříkolovém taxi bez oken (Aspoň se nadýcháte čerstvého vzduchu. To, že vám ulétne klobouk, nikoho nezajímá.). A hádejte, kdo z nich bude řidič a kdo cestující.

Fotografie "Bangkok - Tuktuks" od "spotter_nl" licencováno pod CC BY 2.0.

Fotografie Bangkok – Tuktuks od spotter_nl je licencována pod CC BY 2.0.

Tím se pomalu avšak jistě dostáváme k dopravě. Dalšímu protikladu. Na auty zaplněné ulici se pomalu prodírá slon, který je, upřímně, občas lepším dopravním prostředkem než taxi. Pardon, tuk-tuky. Protože, i když bylo pro zlepšení situace postaveno metro, stále se za půl hodiny do práce autem nedostanete. Uklidnit by vás mohlo jen to, že kdybyste náhodou v dopravní zácpě rodili, pomůže vám silniční policie. Ta se totiž kromě dopravních značek učí, jak správně odrodit dítě.

Mniši vs. prostitutky

Zatímco v jedné části města dostanete požehnání od buddhistického mnicha, v té další na vás mává sedmnáctiletá dívka s americkým úsměvem. A věřte mi, že to není kvůli tomu, že jste jí sympatičtí. I když je v Thajsku prostituce zakázaná, každou noc se zejména ve čtvrti Patpong rozsvítí neonové cedule ve tvaru srdíček, díky nimž je podle mě toto město jedním z nejnavštěvovanějších na světě. Kvůli mnichům to asi nebude.

Fotografie "Bangkok ~ KhaoSan Road" od "VasenkaPhotography" licencována pod CC BY 2.0.

Fotografie Bangkok ~ KhaoSan Road od VasenkaPhotography je licencována pod CC BY 2.0.

Zkrátka ať už jste vyznavačem, příznivcem, obdivovatelem čehokoliv, Bangkok vám to splní. (Teda pokud se nechcete stát anglickým králem/královnou.) Ale vždy je potřeba si uvědomit, že za zlatým povrchem je jádro, které strádá. Lidé, kteří nemají, co jíst. V Havaně, v Bombaji, i tady.