[box type=“shadow“ ]Pokuty pro eshopy dosáhly rekordního čísla. V roce 2014 udělila provozovatelům internetových obchodů pokuty v souhrné výši téměř 5 milionů korun. Zdá se, že eshopy porušují práva spotřebitelů jak na běžícím páse.[/box]
5 milionové pokuty pro eshopy od ČOI?
Dle tiskové zprávy, kterou Česká obchodní inspekce vydala na začátku dubna je zřejmé, že kontroly eshopů vedly k poměrně velkým pokutám.
Zhoršujícímu stavu dodržování právních povinností ze strany eshopů rozhodně „přispěl“ nový občanský zákoník.
Od 1.1.2014 měli provozovatelé eshopu za povinnost přizpůsobit své obchodní podmínky novému občanskému zákoníku. Řada online podnikatelů na tuto legislativní změnu nereagovala a toto se jim vyplatilo.
Samozřejmě pokuty od ČOI nevycházejí pouze za špatně napsané obchodní podmínky. Provozovatelé eshopu se provinili také v procesních krocích vůči spotřebitelům, např. při řešení reklamací, odstupování od smlouvy, atp.
Pokud si chcete nechat zkontrolovat své obchodní podmínky eshopu, můžete využít specializovanou advokátní kancelář, která vede portál PravoProPodnikatele.cz.
682 pokutovaných eshopů
ČOI celkem pokutovala 682 eshopů v roce 2014. Kontroly proběhly u 867 eshopů, což statisticky vyjadřuje, že celých 78,7% eshopů bylo sankcionováno. Více jak 3/4 internetových obchodníků nedodržovalo právní předpisy, nejednalo v souladu se zákonem.
Toto číslo je velmi nepříjemné, pokud se podíváme na stav českého e-commerce z pohledu spotřebitele.
Zkreslené statistiky a čísla
Samozřejmě je třeba si uvědomit, že Česká obchodní inspekce má omezené kapacity a kontroly provádí buď „na udání“ nebo s nějakým podezřením na nelegální činnosti. Výběr je tedy preselektován a tak výše uvedené statistiky nemohou vyjadřovat přesný obraz o skutečném dění v internetových obchodech.
Které zákony porušují eshopy nejčastěji?
Česká obchodní inspekce se zaměřuje především na kontrolu zákona o ochraně spotřebitele.
Mezi nejčastějí porušení v roce 2014 patřilo použití nekalých obchodních technik, mezi které patří klamavé obchodní praktiky jako neposkytnutí zákonem stanovených informací, nebo o poskytnutí neúplných či jinak zavádějících údajů o prodávajícím, o uzavřené smlouvě, atd.
Mezi další často porušované oblasti ochrany spotřebitele patřilo:
Porušování duševního vlastnictví.
Neinformování spotřebitele o stavu a rozsahu uplatnění reklamací.
ČOI ve své zprávě uvádí, že si uvědomuje nástup české e-commerce a zvyšující se počet eshopů. Inspektoři ČOI musí reagovatneustálými kontrolami. Chce nadále střežit práva spotřebitelů a jejich oprávněné zájmy. Provozvovatelé eshopů by tak měli být v pozoru, neboť další kontrola může proběhnout právě v jejich internetovém obchodě.
[box type=“shadow“ ]Připadá vám, že máte v životě stále méně času? Připadáte si, že dennodenně běháte jak o život a přeci toho stihnete, tak málo? Koukáte na hodinové ručičky a nestačíte se divit, jak neskutečnou rychlostí ubíhají? Den ode dne? Řešením je realistická organizace času a určení priorit.[/box]
Organizování času je vlastně organizování našeho života. Znamená to udělat si čas na všechny naše priority včetně rodinné zábavy, relaxace, sportu, dalšího vzdělávání či vydělávání peněz. Zdá se vám myšlenka, že byste toto vše mohli stihnout lákavá, nebo vás snad děsí? Možná budete muset některé části svého rozvrhu zredukovat, ale nebojte se, nebudou vám vůbec scházet. Jenom ze svého života, vyhoďte aktivity, které vám užírají energii a marní čas.
Šťastní lidé svůj čas využívají dobře, zatímco nespokojení lidé ho ztrácejí nepotřebnými činnostmi, jako je bezmyšlenkovité sledování televize, či celodenní brouzdání po sociálních sítích, které jim následně ubírají sebevědomí, energii i životní elán.
Jak na time management: Sepište si priority
Prvním krokem na cestě k získání kontroly nad svým časem je identifikovat své priority a vypsat si je na seznam. Je to jediný způsob, jak zjistit, zda neztrácíte čas. Napište si, co je konkrétně pro vás důležité. Pouze pro vás. Prioritou může být práce, láska, děti, osobní zdraví. Cíle jsou pak detailní body, které spadají pod priority. Například cílem priority zdraví, může být cvičit 30 minut třikrát do týdne.
„Časová inventura“
Dalším krokem k tomu jak dosáhnout kontroly nad svým časem, je: sepsat si časovou inventuru, abyste přesně věděli, čím v současnosti trávíte čas. Seznam si piště během celého týdne například po hodině, či jak vám to bude vyhovovat.
Seznam může vypadat následovně:
9.00 – vstávám, snídaně
10.00 – úklid bytu
11.00 – nákup potravin
12.00 – Koukala jsem na televizi
12.30 – telefonát s přítelkyní
…
…
Uvědomte si, že na zemi máte určitý počet let, pokud chcete uskutečnit své cíle, je na čase s nimi začít.
Smlouva sám se sebou
Nyní když máte jasno ve svých prioritách a časovém plánu, je čas uzavřít smlouvu sám se sebou. Na kus papíru si napište vaše priority, následně cíle a postupné krůčky, které je ke splnění nezbytné udělat. Aby jste se cítili skutečně „zavázáni“ a své cíle jednou pro vždy dotáhli do zdárného konce, udělejte následující: Papír podepište svým vlastním jménem a napište na něj datum, do kdy má být váš cíl vyhotoven. Poté si ho pověste na místo, které máte stále na očích a kde ho minimálně třikrát za den uvidíte. Jako poslední si slibte, že nedovolíte nikomu, aby vám stál v cestě!
Česká spořitelna má bezpochyby vynalézavé marketingové oddělení, které se toho nebálo a ukázalo, že má Spořitelna zkrátka navrch. V reklamním letáku Česká spořitelna reaguje na část sloganu Air Bank: ,,I banku můžete mít rádi“. O tom, kdo má na trhu dominantnější postavení by se ale mohly vést neskonale dlouhé a sporné diskuze.
Reklamní leták hlásající nepřímý útok na konkurenční banku způsobil mediální rozruch.
„Banku můžete mít rádi. Ale lepší je, když se na ni můžete spolehnout.“
Já osobně jsem zastáncem toho názoru, že když už svou kampaň nějaká firma tvoří na základě té konkurenční, alespoň by měla mít dostatek odvahy na to, zmínit jméno firmy, do které se naváží. Česká spořitelna si s tím, ale hlavu příliš neláme – ona to totiž láme přímo přes koleno!
Názory o tom, jaký byl záměr České spořitelny s touto reklamou, se mohou různit. Možná ji k tomu vedl fakt, že se Air Bank dostává pomalu do vedení s širokou škálou výhodnějších služeb, než které může klientům nabídnout Spořitelna.
Samochvála očividně není problém
Když se na celou věc zaměříme z větší perspektivy, můžeme ale vidět odpovídající úspěchy a ocenění, které má Česká Spořitelna na svém účtu. Jako vítěz v kategorii Nejdůvěryhodnější banka roku spolu s její hypotékou absolutně převálcovala zbytek bankovního trhu. Podložené úspěchy alespoň odkazují na snahu nepošpinit jinou banku klamavou reklamou – za což si ČS získala trochu mých sympatií. Takže jak to tedy je? Je Česká spořitelna v právu nebo ne?
Můj názor je takový, že i špatná reklama je stále reklamou. Air Bank může spíše poděkovat za to, že Spořitelna veřejně přiznala, že se ona Air Bank dostává čím dál tím víc do povědomí dalších potencionálních klientů. Byť to teda nebyl zcela jistě záměr této kampaně.
Verdikt Air Bank není zdaleka tak ostrý
Zástupci Air Bank berou tento slogan s nadhledem a sebevědomě na svém facebookovém profilu prohlásili: „Náš šéf marketingu nám už tři roky připomíná tenhle citát: ,‚Nejdříve vás ignorují, pak se vám smějí, pak s vámi bojují a pak vyhrajete.‘‘ – Mahátma Gándhí. Takže to prostě bereme tak, že jsme už ve třetí fázi…,“
Na sociálních sítích se Air Bank zastávají tisíce lidí. Obrovská podpora a pozitivní ohlasy v diskuzích k tomuto tématu, ukazují, že si Air Bank získala na svou stranu velkou část lidí a je za to určitě patřičně ráda.
Ostatně marketingový ředitel Air Bank Jakub Petřina si s touto reklamní kampaní těžkou hlavu nedělá. Na otázku, jaká bude reakce Air Bank, odpověděl slovy: „Žádná, jen že děkuju 🙂 Ať mi pošlou fakturu.“.
Většina stresu pochází z toho, jakým způsobem interpretujeme náš svět. Stresují nás telefonní hovory, násilí a trestné činy, informační přetížení, předhánění se na sociálních sítích jeden před druhým, milióny představ dokonalých mužů a žen s dokonalými tvářemi a těly.
Od dětství nám rodina, přátelé, známí, média podsouvali, jak máme myslet a jak se máme chovat. Naše reakce byli ovlivněni skupinami lidí, které do našich mozků vtiskli předepsané vzorce chování, ačkoliv do nás vůbec neviděli. Nevěděli, jací jsme, co chceme. Věřte, že pokud vypudíme některé z těchto vetřelců, náš stres opadne a život bude daleko lehčí, nebo alespoň daleko snesitelnější.
Co se skrývá za stresem?
Za stresem se můžou skrývat cíle, jichž nelze dosáhnout, nedostatek osobní zodpovědnosti přehnané nároky a očekávání druhých, vlastní lenost, nebo potřeba obvinit někoho, nebo něco jiného za problémy v našem životě. Každý, kdo slyší slovo stres, myslí si, že jde o něco negativního, strašného, škodlivého.
Stres je však i pozitivní. Existuje mnoho věcí, které jsou důležité a k nimž nás přiměje právě stres. Bez stresu byste byli jen bezduché pecky. Mrtvoly. Nic byste nedělali, vůbec byste nevstali z postele, jen byste tam leželi, neuměli byste nic, nic by vás nebavilo, neměli byste potřebu něco dělat, neměli byste občasné potřebné životní napětí, adrenalin, zážitky. Nežili byste.
Stres lze často využít jako příležitost k osobnímu růstu, pružnosti a legraci. Můžete se naučit využívat humor k přehodnocení stresové situace. Naučit se na věci nahlížet ze zcela jiné perspektivy.
Jeden ze způsobů, jak zmírnit stres ve vašem životě je dívat se na jednotlivé části vašeho života jako na televizní komedii, v níž hrajete hlavní roli. Pro pobavení můžete sledovat slavné herecké hvězdy, ale stejně tak se kdykoli můžete přepnout na vaši životní komedii. Vy jste svým zábavním centrem, všechno, co jen musíte dělat, je účinkovat.
Nejste středobodem vesmíru
Naše kultura se často zaměřuje, jen na to špatné v lidech, ale to neznamená, že vy to musíte mít zrovna tak. Jeden z největších darů, jaký sami sobě můžeme dát je uvědomit si, že nejste středobodem vesmíru. Nikdo nevybral právě vás, jako osobu, na kterou se budou valit stresující záležitosti. Nikdo nikoho nepověřil, aby vás obtěžoval. Pochopení téhle skutečnosti nám dává svobodu v tom, že nejsme připoutání k životu, který nám nedává možnost volby. Také nám to pomůže v tom, abychom se dokázali koukat na okolní věci lehčím způsobem.
Žijte, jako byste měli plnou sklenici!
Na věci se můžeme dívat jako na sklenici, je buď z poloviny prázdná, nebo z poloviny plná. A proč byste si museli vybírat z těch dvou možností? Nalejte si plnou. Vaše sklenice bude vždycky plná, když si začnete uvědomovat obyčejná potěšení, když se nebudete nechávat uhánět konzumním světem a srovnávat se s druhými. Dělejte, co si vy sami přejete a co máte rádi. Následujte své potřeby.
Je škoda, že většina lidí si radost škatulkuje a nechává si ji na víkendy, oslavy, nebo na dovolenou. Těšte se z výsledků, jakých jste dosáhli, radujte se z partnerova štěstí, ty čokoládové bonbony, to šampaňské byste měli mít po ruce častěji. Nemyslete si, že na zvláštní příležitosti se musí čekat, abyste se mohli v životě těšit. Alespoň jednou týdně si nějakou dopřejte, věnujte se sami sobě, rodině nebo partnerovi.
Dopřejte si ty „stimulanty“, které váš těší. Pro někoho je to zajímavé čtení společně s šálkem černého čaje, pro jiného posezení s přítelem se sklenicí vína, relaxace v sauně, procházka na čerstvém vzduchu, zajímavá přednáška, uvařte ten výtečný pokrm, kupte si ten luxusní parfém po kterém už tak dlouho toužíte, ta nová halenka, počítačová hra, jděte si pro nové číslo vašeho oblíbeného časopisu. Dopřejte si tyto věci, ale za jedné podmínky, buďte neskutečně odolní a odmítejte sebelítost.
Smějte se
Dítě se směje více než dvěstěkrát denně. Když dospíváme tento počet se změní na dvanáct denně, nebo ještě méně. Během dospívání je nám totiž kázáno, abychom brali věci vážně. Výsledkem pak bohužel je, že někdy trpíme smrtelnou vážností a naše svaly potřebné k smíchu zakrňují. Samozřejmě jsou určité situace, kdy se smích nehodí, ale když nemusíte trpět tak netrpte. Uvědomte si, že jen vy sami určujete, jaké množství stresu si k sobě připustíte.
V pražském divadle Hybernia se dne 29.10. konal narozeninový koncert Standy Hložka, který zde oslavil nejen své šedesáté narozeniny, ale také čtyřicet let své pěvecké kariéry společně se svými fanoušky, přáteli a rodinou.
Za doprovodu skupiny Charlie Band zde zazněly známé hity jako V pohodě, Život je rváč, populární Holky z naší školky, ale i moravské lidovky. Koncert začal doprovodnou prezentací o Hložkově životě. Není tajemstvím, že hudba kroměřížského rodáka zlákala již v útlém dětství. V roce 1974 se umístil na 2. místě v soutěži Intertalent, kde si ho všiml Karel Vágner. Ten mu později nabídl místo v doprovodné kapele Hany Zagorové, kde se seznámil s Kotvaldem. Po rozpadu dua v roce 1986 se pak vydává na sólovou dráhu.
Na jeviště přišla Hložkovi pogratulovat herečka Jiřina Bohdalová, dále trojnásobná zlatá slavice Petra Janů, jež ho neváhala přivítat „do klubu šedesátiletých“ a zazpívala mu Není nám už sedmnáct. Mezi dalšími gratulanty byla i zpěvačka Hana Zagorová a Karel Vágner, kteří stáli na počátcích Hložkovy kariéry.
[box type=“shadow“ ]I ty nejlepší nápady můžete házet jako hrách na stěnu, pokud je nepodáte sebevědomým a důvěryhodným způsobem. Tento článek, se netýká toho, co byste měli říkat, ale toho, jak byste to měli říkat. Jde o volbu slov, tónu hlasu, rychlosti řeči a organizaci myšlenek. Každý z těchto faktorů částečně přispívá k tomu, jak se na vás ostatní dívají. Pamatujte, že váš projev se spolu s vaším vzhledem podílí na tom, jak důvěryhodně působíte na ostatní, více než z 90%.[/box]
V tomto článku se jedná o chyby v projevech se kterými se setkávají spíše ženy a mnohdy je tak sabotována jejich kariéra, neznamená to všem, že by se v některých bodech nemohli najít i muži …
Nesdělujte své myšlenky otázkou
Častou chybou je, že využíváme otázky jako bezpečný způsob vyjádření svých myšlenek, aby nepůsobily příliš přímočarým, nebo ambiciózním dojmem. Tyto otázky často začínají slovy: „Co myslíš, mohli bychom … ?“ nebo: „Uvažovala jsi o …?“
Tím, že místo vznešení návrhu položíme otázku, se zříkáme vlastnictví našich nápadů. Začněte tedy věci spíše oznamovat. Otázky si nechejte na chvíle, kdy opravdu potřebujete nějakou informaci nebo vás zajímá něčí názor.
Možná vám pomůže, když na závěr svého oznámení dodáte: „Zajímalo by mě, jaký je váš názor.“ Vaše vlastní přímost vás potom nebude tolik znervózňovat a přitom nebudete vypadat o nic méně sebejistě.
Nemějte zbytečně zdlouhavou řeč
Pokud svůj projev zahajujete úvodní řečí, snažte se, aby nebyla příliš zdlouhavá. Čím víc slov používáte, tím víc je vaše zpráva roztříštěnější a nepřehledná. Je tu také menší pravděpodobnost, že jí posluchač zaznamená.
Nejhorším doplňkem úvodní řeči také bývá zdlouhavé vysvětlování. Konečně se dostanete k hlavnímu bodu – a pak se znovu pustíte do ještě delšího vysvětlování, kdy už ostatní pravděpodobně nevnímají.
Co nás k těmto chybám vede?
A pro jsou častěji spíše u žen?
Větší počet slov zpravidla zjemňuje a ženy se také často obávají, aby jejich projev nebyl až příliš silný a působivý. Dalším důvodem je náš strach z toho, že jsme něco vynechali nebo podcenili, takže ve snaze o dokonalost v řeči pokračujeme.
Co tedy dělat?
Jako první řekněte to nejdůležitější. Než otevřete ústa, ujasněte si myšlenky za pomocí dvou otázek:
Jaké je mé hlavní téma? A jaké dva či tři body chci dát posluchačům ke zvážení?
Vaše mantra by měla znít: Co je stručné, je sebevědomé. A co je stručné, je také většinou jasné a srozumitelné.
Pokud je vaše sdělení důležité, vyzkoušejte si jej nanečisto a zdokonalte jej za použití co nejmenšího počtu slov. Svoje vysvětlení zkraťte o 50 až 75%.
Snažte se také odolat vašemu vnitřnímu hlásku, který říká „nedostatečné“. Není nezbytně nutné sdělit ostatním vše, co k dané věci víte. V závislosti na úrovni vašich znalostí se to může zdát nedostatečné vám, ale ne ostatním. Jsou případy, kdy méně je více.
Zbytečné omlouvání se
Nechci vás rozhodně nabádat k tomu, abyste slovo omlouvám se vymazali úplně ze svého slovníku. V žádném případě. Mám spíše na mysli, abyste se zbytečně neomlouvali za neúmyslné, nepodstatné neoprávněné či nedůležité chyby. Podrývá to totiž naši sebedůvěru a zároveň důvěru, kterou v nás mají ostatní.
Může jít například o drobný omyl, kterého jsme se dopustili. Co se týče takového typu omlouvání se, uchylují se k němu spíše více ženy. Je to naše druhá přirozenost a často se k ní uchylujeme místo toho, abychom ukázaly na pravý zdroj chyby – například špatnou komunikaci ze strany toho druhého. Tento přístup sice snižuje riziko konfliktů, ale zároveň vás staví do pozice toho, kdo chyboval, i když tomu tak ve skutečnosti vůbec být nemusí.
Začněte počítat případy, kdy se zbytečně omlouváte. Vědomě snižte jejich počet tím, že si své omluvy schováte na opravdu zásadní přešlapy. Když uděláte chybu, která stojí za omluvu, omluvte se jen jednou a přejděte do fáze řešení problému. Zbavte se nutkání omlouvat se pořád dokola a místo toho objektivně zhodnoťte, co se nepodařilo a jak to napravit.
Vyhněte se používání neurčitých frází
[starlist]
„Je to něco jako…“
„V podstatě jsme udělali …“
„Možná bychom měli …“
„Snad by bylo lepší, kdybychom …“
„Je to lepší, nebo ne?“
[/starlist]
Svůj názor sdělte spíše jasnými a konkrétními slovy. Opět platí, že vyžádání názoru druhých vám pomůže zmírnit rázné vyjádření, aniž byste mu ubrala na platnosti. Na konci svého tvrzení tedy můžete říci: „Zajímalo by mě, co si o tom myslí ostatní.“
Nemluvte příliš rychle
Mnozí lidé, kterým bylo dáno najevo, že moc mluví, mají obavy, aby jejich projev nezabral mnoho času. Mluvíme tedy rychle, abychom stihli všechno vypovědět ještě předtím, než nás někdo přeruší nebo řekne, že moc mluvíme.
Vaše důvěryhodnosti ovšem záleží z velké části na tom jak zníte. Závisí na tom kolikrát více než na obsahu řeči a je důležité, aby váš projev vyzařoval sebevědomí, přesnost a hloubku myšlenek.
Když budete mluvit rychle, dosáhnete pravého opaku. Uspěchaný projev může působit dojmem, že nejste příliš pečliví nebo že jste si projev nepromysleli, což pak vede k tomu, že posluchači zpochybňují správnost vašich informací.
Tušit, cítit a mít dojem
Další způsob, jakým mnozí dávají najevo svou nejistotu ohledně přímého sdělování informací, je „tušení“ a „cítění“ ve vyjadřování. Například: „Moje pocity jsou takové, že …“
Někomu se to může zdát přehnané, ale věřte, že to jak se vyjadřujeme, toho o nás, našich hodnotách a našich záměrech hodně říká. Nacvičte si tedy začínat věty oznamovacími frázemi v první osobě, jako například myslím, věřím, navrhuji, zamýšlím, chtěl/chtěla bych.
Nemluvte příliš potichu
Hlasitost našeho projevu je další věc, která ovlivňuje, jaký názor si na vás udělají ostatní. Ženy mívají od přírody tiší hlas. Když mluvíme potichu, působíme nejistým a nesebevědomým dojmem. Hlasitost projevu má také vliv na řeč těla. Čím hlasitěji mluvíte, tím více gest většinou používáte.
Pokud máte problém s tím, že mluvíte příliš potichu, představte si, že člověk nejdál od vás má problém se sluchem a mluvte tedy tak, aby vás slyšel. Pokud se vám často stává, že vás lidé žádají, abyste něco zopakovala nebo mluvila hlasitěji, berte to jako něco, co musíte napravit.
Doufám, že vám některé z těchto rad pomůžou a vy začnete brzo dosahovat svých kariérních cílů, nebo si alespoň vylepšíte svou pozici!
Chcete si zvýšit své sebevědomí? Výhodou je, že své sebevědomí si může zvýšit naprosto každý z nás. Nezáleží na tom, kolik máte peněz, kde bydlíte, jestli máte rodinu či jakou vykonáváte profesi. Na zvýšení sebevědomí vám nepomůžou ani žádné chemické látky. Jedinou zaručenou a platnou metodou jak se naučit mít rád sám sebe, je práce na sobě samém. Potřebujete k tomu ovšem základní výbavu, a to vytrvalost, odhodlanost, touhu poznávat nové situace a chuť stát se lepším.
STANOVTE SI CÍLE
Člověk, který nemá cíle, jen bezduše proplouvá životem a nechá si všechno nasekat do cesty.
Pak ovšem nemůže čekat, že jeho sebedůvěra bude vysoká. Vypište si tedy své cíle na papír a formulujte je co nejkonkrétněji!
a) Napište si, čeho chcete dosáhnout následující půlrok (naučit se angličtinu, usmířit se s rodiči, s kamarády, získat určitou práci, začít číst knihy, přestat kouřit, zhubnout … )
b) Čeho chcete dosáhnout do dvou let (získat o čtvrtinu lepší plat, cítit se šťastněji, předělat byt … )
c) Co chcete dosáhnout cca do 10 let (umět kvalitně svou profesi, vybudovat firmu, řídit se sám sebou a nebrat ohled na ostatní …
HODNOTOVÝ SYSTÉM. NA ČEM VÁM ZÁLEŽÍ
Sepište si svůj vlastní žebříček hodnot. Jedině tak si potvrdíte co je pro vás opravdu důležité, na čem vám samotným opravdu záleží, a čím se budete následně řídit. Myslete na sebe, píšete ho vy. Neberte ohled na to, co je důležité pro ostatní. Jde tu o vás. O vaše hodnoty. Ať už je vaší hodnotou velká spokojená rodina, kariérní úspěch ve firmě, uznání od veřejnosti či plné břicho, vše je v pořádku a možné. Tak si to napište a řiďte se tím. I zde platí, čím konkrétnější, tím lepší a hlavně pro vás jasnější. Pomůže vám to k sebepotvrzení. Dostanete se tak blíž k vlastní osobě.
SEZNAMTE SE S RŮZNÝMI VRSTVAMI VAŠÍ OSOBNOSTI
a) Jaká je ideální verze vás samotných (nemluví sprostě, pracující, umět 8 jazyků, věří si, úspěšný v práci … cokoliv)
b) Jaká je skutečnost, jací jste, jak se cítíte (chytrý, hloupý, náročný, nejistý, výbušný, tlustý, trpělivý, závistivý, tolerantní, hubený, zábavný …)
c) Jací chcete být. Vždy je to něco mezi ideálním cílem a skutečností. Ideál je nedosažitelný, ale někde na cestě k němu je reálně zvládnutelný cíl. (např. Přestane používat ty nejhrubší výrazy, 2x týdně se hýbe … )
PROPOJTE CÍLE, HODNOTY A OSOBNOSTNÍ VLASTNOSTI
Vezměte si barevné tužky či zvýrazňovače. Zakroužkujte první cíl, k němu najděte odpovídající hodnotu a následně vlastnost s kategorií jaká je skutečnost a jací chcete být a označte je stejnou barvou. Například k cíli domluvit se anglicky se hodí hodnota vzdělání, třeba i vnitřní spokojenost a z vlastností například trpělivost, náročnost, silnější vůle …
Poté zapátrejte po rozporech, jestliže chcete mít hodně kamarádů, ovšem ve skutečnosti jste závistivý, je vaše vlastnost v rozporu s vaším cílem. Berte to jako cennou informaci a radu proto, aby jste se svou závistivost snažili redukovat. Zbavte se toho. Tímto krokem za pomocí zvýrazňovačů si uděláte pořádek ve svém směřování. Věřte, že věci psané na papíře dělají hodně. Řád a přehled jsou pro spokojenost nezbytné.
ZAČNĚTE SI UVĚDOMOVAT SITUACE, VE KTERÝCH ŘÍKÁTE NĚCO JINÉHO, NEŽ VNITŘNĚ CÍTÍTE. TO JE VELMI DŮLEŽITÉ
Nemám teď ovšem na mysli momenty, kdy to prakticky nejde. Například nadřízenému, nebo soudci neřeknete jaký to je lempl i kdybyste si to zcela upřímně mysleli. Případů, kdy to jde , je většina a na těch začněte pracovat pomocí pravidla: KDYŽ CHCI ŘÍCT ANO, ŘEKNU ANO. KDYŽ CHCI ŘÍCT NE, ŘEKNU NE. Nevrhejte se hned do nejhlubší vody, nehádejte se s nikým, zkrátka volně a svobodně vyjádřete svůj názor, to jak to cítíte. Když se vás někdo například zeptá: „Máš rád svíčkovou? Já ji zbožňuji.“ Pokud vy jí rádi nemáte, nebojte se, že přijdete o přízeň tazatele a odpovězte záporně v souladu s tím, jak to doopravdy cítíte. „Ne, nemusím ji, ale je pravda, že spousta lidí se po ní může utlouct.“ Nejprve se pouštějte do lehčích zvládnutelných situací a neodsuzujte se, když nedokážete upřímně projevit svůj názor v obtížnější situaci. Jen tréninkem se to bude zlepšovat. Postupně se k tomu dopracujete.
KDYŽ VÁS NĚKDO POCHVÁLÍ, KOUKNĚTE MU DO OČÍ A ŘEKNĚTE: DĚKUJI.
Žádné shazování a odmítání.
KAŽDÝ DEN SI PIŠTE, CO BUDETE DĚLAT V DEN NÁSLEDUJÍCÍ
Někomu stačí dvě tři poznámky, někdo si napíše věcí víc. Záleží na vás. Dbejte ovšem na to, aby tam byl alespoň jeden úkol, který vede k vaším cílům.
Toto je jednoduchý základ na kterém můžete začít stavět svou sebedůvěru. Mnoho lidí si článek ovšem přečte, a tím to pro ně končí. Časem zapomenou a jejich sebedůvěra stagnuje, nikam se nepohne. To, že nemáte čas, jsou jen výmluvy. Začněte hned!
Zázrak přírody, kulturní fenomén, tekuté zlato či dobrý společník? Řeč je o víně, které provází člověka od nepaměti. Kde se bere ta fascinace zkvašených hroznů? Je to jeho zvláštní kvalita, ovlivněná prostředím, kde vyrůstalo? Je to jeho schopnost spojovat lidi a přispívat tak ke kvalitní zábavě? Nebo snad jeho souznění s jídlem, čímž dokáže běžný pokrm povýšit na dokonalý zážitek?
O tom by mohli vyprávět hosté na akci řízené degustace čtyř špičkových vinařů ze Slovinska, jež proběhla 15. října v Karlíně (Praha 8), a kterou pro ně připravil VELTLIN ve spolupráci se slovinskou ambasádou. Ve vinném sklípku se nám představili celkem čtyři špičkový vinaři, kteří prezentovali své nejlepší vinařské skvosty. Vinařství Kuplejn, Ronk, Pulec a Prinčič. A co je spojovalo? Záliba tohoto lahodného nápoje ve spojení s nádhernou zemí – Slovinskem.
Foto: Standa SoukupFoto: Standa Soukup
Slovinsko je skutečnou vinařskou zemí. Dělí se na tři vinařské oblasti: oblasti Přímoří, Posáví a Podráví. Existuje zde čtrnáct vinařských okrsků s výraznými charakteristikami. Přímořská oblast je známá původními červenými a bílými víny, Posáví je domovem slovinské speciality – vína Cviček, a v Podráví naleznete odrůdy jako je rýnský ryzlink, sauvignon, rulandské, skvělý tramín a šumivé víno Penina.
Degustovalo se celkem šestnáct druhů vín, které se řadili mezi ročníky 2010 až 2013 a každý vinař představil své čtyři nejlepší. Ochutnat jste mohli známé Chadonnay, Merlot či jiné odrůdy jako například Sauvignon, Šipon, Mihael Belo, Rebula či White star of Stiria a mnoho dalších.
Foto: Standa Soukup
Vinařství Kupljen
Toto vinařství najdete uprostřed vinařské oblasti Jeruzalem-Svetinje, která je po století známá díky kvalitním vínům a vynikajícím podmínkám pro pěstování vinné révy. Historie tohoto vinařství sahá až do roku 1836, a tudíž si zakládá na tradici, zkušenostech a profesionalitě.
Nabídli nám:
Šipon 2013
Chardonnay 2013
White star of Stiria 2011
Merlot 2009
Vinařství Pulec
Statek rodiny Pulec najdete kousek od hranice s Itálií, ve vesnici Plešivo. Tato rodinka má celkem 20 hektarů vinic, z čehož 20% pěstuje v Itálii. Vyrábí převážně svěží vína.
Nabídli nám:
Rebula 2013
Sivi pinot 2012
Sauvignon 2013
Cabernet sauvignon barrique 2008
Vinařstí Ronk
Farma Ronk se nachází v srdci Goriškich Brd ve vesnici Vipolže, opět v blízkosti Italských hranic. Není tajemstvím, že středomořské podnebí s chladnými nocemi od Alp, zde vytváří ideální podmínky pro výrobu vynikajích vín.
Nabídli nám:
Beli pinot 2013
Chardonnay 2013
Cabernt Franc 2011
Merlot 2011
Vinařství Prinčič
Tento rodinný statek najdete opět v oblasti Goriška Brda v Kozaně. Generace Prinčičů pečuje již dlouhá léta o vinnou révu a její ušlechtilé plody. Historie sahá až do roku 1848, kdy se tu pěstovalo ovoce a byla zahájena výsadba vinic.
Společně s blížícími se volbami se ukazuje i jeden zajímavý trend. Politické strany a hnutí mají úzkostlivou potřebu uklízet.
Když úklid, tak důsledný
Vše začalo dobrou myšlenkou, kde hlavním cílem bylo odstranit z ulic odpadky a celkově občanům zpříjemnit pobyt ve městech. Alespoň tím, že to zde bude méně zapáchat. Netrvalo však dlouho a z této myšlenky se vyklubala poněkud větší vize. Ze slova úklid se stal tak trochu eufemismus.
Nyní je v plánu „uklidit“ nekompetentní politiky z konkurenčních stran, budeme uklízet narkomany a uklidíme i bezdomovce. Formuje se u nás jakási metla všeho smetí, bez ohledu na jeho původ. Všem je víceméně jasné, kdo je za tento všudypřítomný „nepořádek“ zodpovědný. Přece ti, kteří tu byli před námi. Otázkou zůstává, jak přesně bude tento proces probíhat. Úklid byl totiž v plánu i před čtyřmi lety a jediným výsledkem bylo metení volebních slibů pod koberec.
Smetí proti smetí
Už jen samotné předvolební aktivity vyprodukuji neuvěřitelné množství odpadního materiálu. Volební programy, letáky, billboardy. V blízkosti míst s výdejem těchto publikací a letáčků odpadkové koše přetékají a není téměř kam šlápnout. Jak chceme uklidit Prahu, Brno či jakýkoliv jiný uzemní celek, když díky kampani není běžný odpad kam dávat? Zbydou na to po volbách vůbec nějaké peníze?
Možná je na čase přestat mluvit o napravování škod spáchaných v minulosti a více se zaměřit na odvádění kvalitní práce v současnosti. Nemůžeme dokola mluvit o úklidu a z druhé strany dělat ještě větší nepořádek.
Při spánku zaujímá každý z nás jinou polohu, která je často ovlivněná naším podvědomím. Co vaše oblíbená poloha vypovídá právě o vás? Podle psychologů o nás prozradí, jaké máme povahové vlastnosti a dokonce i to, jací jsme v sexu.
Schoulení do klubíčka
Tato poloha patří mezi nejoblíbenější a převládá hlavně u ženského pohlaví, ovšem ani u mužů není výjimkou. Tito lidé mohou být navenek sebejistí, ale uvnitř bývají ve skutečnosti velmi citliví, zranitelní a plaší. Nevěří jen tak někomu a ulovit je nebývá lehké. Ve vztahu mají tendenci být věrní, touží po harmonii a po dotycích. Chtějí vědět, že se stále mohou o někoho opřít. Jsou neradi sami, bez partnerského vztahu. V práci a ve škole to jsou zpravidla pečlivé a snaživé osoby. Věci často dotahují do zdárného konce, ovšem někdy jim chybí potřebná odvaha a to správné ,,rozhoupání se“. Sex bez lásky je pro ně často nepředstavitelný a hlavní pro ně je předehra. Jsou přizpůsobiví a nemají rádi zbytečné spory.
Na zádech, ruce nad hlavou
Poloha na zádech, roztažené nohy, ruce nad hlavou. Je vám tato poloha známá? Při této poloze dáváme najevo svou bezbrannost a vystavujeme při ní nejchoulostivější místa svého těla. Dáváme tím najevo to, že se ničeho nebojíme. Tito lidé bývají velmi společenští a mají hodně přátel. Mívají velké sebevědomí, ale zároveň se nebrání pomoci druhým. Jsou čestní a spravedliví. Nechybí jim odvaha, ovšem občas někdy přepálí. Jsou choleričtí. Jsou to aktivní jedinci, kteří rádi zkouší a objevují nové věci. Rádi se rozvíjejí a neradi mrhají časem. Svůj čas chtějí strávit smysluplně a se správnými lidmi. Rádi zkoušejí nové věci a ani v sexu s nimi není žádná nuda. Jsou vášniví, energičtí a rádi udávají tempo i rytmus. Bývají kreativní a občas to jsou velcí snílci.
Vojenská poloha
Leh na zádech, natažené nohy a ruce podél těla. Spíte v této poloze i vy? Tím pádem jste pravděpodobně zdvořilí a málokdy řeknete ostatním ne. Na druhou stranu máte sklony mít vysoké nároky jak na sebe, tak na okolí. Tito lidé bývají tiší a a nepotřebují trávit čas v hlučné společnosti. Ve svých věcech vyžadují pořádek a rádi se drží svého životního řádu. Nemají rádi nespolehlivé lidi a rádi všechno vyřizují hned. Neradi ztrácí čas zbytečným povídáním o nesmyslech, zajímají je činy a také činní. Při konverzaci jsou struční a jasní. Vědí, že nic není zadarmo a nečekají na zázraky. Jsou to realisté, někdy bývají až moc přísní. Bývají často úspěšní v práci i v životě.
Poloha na břichu
Poloha na břichu, nos v polštáři. Tito jedinci bývají velmi sebevědomí, ale také komplikovaní. Často jsou sobečtí a mají rádi svůj vlastní životní prostor. Nesnáší stereotyp a už vůbec nemusí, když se jim někdo snaží určovat životní mantinely. Dokáží milovat, ale potřebují svobodu. Pokud jim je dopřána, ocení to. Jsou výborní v argumentaci a často v ní vyhrávají. Neradi se přizpůsobují a libují si v kritice ostatních. Upřednostňují hlavně své názory a zpravidla se řídí jen svou hlavou. Není s nimi jednoduchá domluva. Na druhou stranu to jsou výborní vášniví milenci, srší vtipem a nikdy se s nimi nebudete nudit. Bývají věrní.
Spaní na boku
Spíte na boku s pokrčenýma nohama, případně s jednou nohou venku? Pokud ano, můžete být někdy velmi podezřívaví, neústupní, tvrdohlaví a cyničtí. Nemáte rádi lži a také je snadno dokážete odhalit. Jste opatrní, než začnete někomu věřit a s tím kdo vás zradí zpravidla velmi rychle skončíte. Dokážete odpustit, ovšem jen jednou a při dostačujícím vysvětlení. Málo lidí vás dokáže rozčílit, protože znáte svou vlastní cenu. Máte pevné hodnoty a řídíte se jimi. Vážíte si pravých lidí. Jste náruživí, nenasytní a potrpíte si na dlouhé milování.
Převalování se
Jsou i tací, kteří se při spánku neustále převalují a jejich oblíbená poloha nelze jednoznačně určit. Tyto osoby bývají velmi hyperaktivní, labilnější se sklony k úzkostem a je dobré si na ně dávat pozor. Jsou nerozhodní a často náladoví. V sexu jsou nepředvídatelní a lze od nich očekávat ledacos. Někdy se mohou projevovat jako sexuální maniaci a jindy zas mohou trpět patřičnou nechuťí. Jsou nevyspytatelní a mají sklony k manipulaci s druhými. Jsou závislý na druhé osobě a špatně snášejí kritiku.
